Budoucnost naší planety závisí na úspěšném přechodu z fosilních paliv na čistou energii. Jsme v závodě s časem. Klimatičtí vědci odhadují, že existuje 50% šance, že globální teploty překročí předprůmyslovou úroveň o 1,5 stupně Celsia v příštích pěti letech. Nedávná řada průlomů v oblasti fúzní energie prokázala, že tato technologie je životaschopným a neomezeným zdrojem energie bez uhlíku, který využívá stejný proces jako naše Slunce. A přesto byly investice do této technologie po dobu posledních 50 let skandálně omezovány. Proč? Protože byla považována za neziskovou.
Jaderná fúze je proces, který pohání celý vesmír. Při extrémních teplotách se jádra vodíku dostanou do rychlostí potřebných k překonání vzájemné odpudivosti a jsou schopna se spojovat. Při tom vznikají těžší jádra helia a uvolňuje se obrovské množství energie, která může být využita k výrobě elektřiny.
Na rozdíl od jaderného štěpení (mechanismu používaného v konvenčních jaderných elektrárnách) nedochází při fúzi k vytváření dlouhodobě radioaktivního odpadu. A na rozdíl od spalování fosilních paliv není do atmosféry vypouštěn žádný uhlík. Mezitím je klíčovou surovinou potřebnou pro pohon fúze vodíkový izotop, který je běžně k dispozici: izotopy vodíku, které jsou potřebné, se nacházejí v každodenní sklenici vody. Odhaduje se, že malá sklenička "těžké vody" (palivo s vysokým obsahem deuteria, které je potřebné pro fúzní reaktory) by mohla napájet průměrnou domácnost po více než 800 let. Pokud bychom se ukázali schopni plně využít možností jaderné fúze, měl by svět přístup k levnému, neomezenému a čistému zdroji energie.
Vědci se již desítky let pokoušejí obnovit fúzní energii na Zemi. Hlavním úkolem bylo vyvinout reaktor, který by byl schopen získat čistou energii, tj. produkovat více energie, než kolik potřebuje ke svému provozu. V posledních letech však došlo v tomto směru k řadě průlomů. V roce 2021 se americké vládní zařízení National Ignition Facility (NIF) v Kalifornii velmi přiblížilo čistému zisku pomocí zařízení zahrnujícího 192 laserů zaměřených na malou palivovou peletu.
Zařízení Joint European Torus (JET) v Oxfordu používá odlišnou metodu k dosažení kontrolované fúzní reakce. Místo zaměření obrovského množství energie v malé oblasti pomocí laserů udržuje horké vodíkové plazma v donutové magnetické pasti. V květnu 2022 se podařilo udržet fúzní reakci po dobu pěti sekund, což vyprodukovalo rekordních 59 MJ – což je dostatek energie na ohřátí přibližně 60 konvic vody.
Nakonec v prosinci 2022 vědci na NIF dosáhli zisku energie – poprvé v historii, kdy se toto podařilo v kontrolované fúzní reakci. Fúzní reakce produkovala asi 3,15 MJ energie, což je přibližně 150 % z 2,05 MJ energie v laserech. Závod však není u konce. Očekává se, že Mezinárodní experimentální termonukleární reaktor (ITER), který by byl největším "donutovým" reaktorem v historii, bude spuštěn v roce 2025.
Najednou přicházejí průlomy jeden po druhém. Desítky let byla technologie fúze odmítána jako záležitost science fiction. Nyní, jak říká Financial Times, otázkou je "kdy, nikoliv zda" bude fúzní energie komerčně využitelná. V závodu proti změně klimatu je však odpověď na tuto otázku "kdy" značně důležitá. Zatímco tento poslední průlom byl popsán jako milník, vědci odhadují, že pro komerční využití musí být fúzní reaktory schopné generovat 30 až 100krát více energie, než spotřebují.
Stále ještě desítky let?
Tyto průlomové objevy prokázaly, že fúze funguje. Pokud tuto úžasnou technologii ještě nemáme, je to proto, že byla po desetiletí zločinně a systematicky zbavována finančních prostředků.
V roce 1976, po ropné krizi, americká agentura pro výzkum a vývoj energie (Energy Research and Development Administration) provedla vážné posouzení možností vývoje komerčně životaschopných fúzních reaktorů na základě určitých předpokladů o financování výzkumu. Na základě maximálních úsilí ukázaly odhady, že komerční životaschopnost bude dosažena v roce 1990. Na základě středního úsilí byl bod zlomu předpokládán v roce 2005. Pokud by se udržely stávající úrovně výdajů (asi 1 miliarda dolarů po inflaci), bylo předpokládáno, že fúze by nikdy nemohla být dosažena.
Přesto byla investována pouze polovina této roční sumy. Průměrné roční financování vlády Spojených států do výzkumu fúzní technologie činilo skromných 465 milionů USD od roku 2011 do roku 2021. Dokonce i tato nedostatečná částka přitéká jen díky jiným úkolům, které jsou přiděleny zařízením jako National Ignition Facility, například udržování obrovského zásobníku jaderných zbraní vlády Spojených států. Zjevně přes nedostatek finančních prostředků jsme viděli tyto nedávné pokroky.
Proč tedy výzkum strádá? V kapitalismu se investice do výzkumu neuskutečňují na základě potřebnosti, ale podle toho, zda na nich šéfové mohou vydělat. Kapitalisté a jejich vlády zadržují financování výzkumu energie z jaderné fúze, protože to nedává žádný obchodní smysl. Výstavba a testování prototypů reaktorů stojí miliardy, ale pokud by se tato technologie rozběhla, slibovala by levnou a hojnou výrobu energie, což by snížilo zisky celého energetického průmyslu. Jak by řekl bývalý předseda britského úřadu pro atomovou energii sir Walter Marshall v 80. letech minulého století:
Přijde doba, kdy z fúzního reaktoru získáme tolik energie, kolik do něj vložíme. Pak přijde doba, kdy z reaktoru získáme více energie, než do něj vložíme. Nikdy však nenastane doba, kdy z jaderné energie získáme tolik peněz, kolik jsme do ní vložili.
Kapitalisty odrazují od investic obrovské počáteční náklady, které porovnávají s pravděpodobností velmi levné energie. Jak řekl ekonomický publicista Foreign Policy Adam Tooze v podcastu Ones and Tooze:
Naše zkušenosti s touto konkrétní skupinou technologií – s jadernou energií, štěpením a jadernou fúzí – jsou za posledních 50 let střízlivé, a to jak na úrovni ekonomiky, tak na úrovni politiky. Celkově se zdá, že se jedná o velmi nepopulární technologie a v některých případech o technologie velmi zpolitizované a neuvěřitelně drahé z hlediska kapitálových nákladů – ne z hlediska jejich provozu, ale z hlediska kapitálových nákladů na jejich výstavbu. A tak by realistická energetická strategie, která řeší krizi, v níž musíme v příštích 20 až 30 letech dosáhnout obrovských pokroků, neměla tyto technologie vylučovat, ale měla by realisticky posoudit, do jaké míry mohou přispět. A jak v Evropě, tak ve Spojených státech zjevně existují důvody pro zachování stávajících kapacit, ale je docela obtížné pochopit, jaké jsou důvody pro investice do nových kapacit, když jsou náklady tak explozivně neekonomické.
Kapitalisté mají jiné plány
Navzdory úspěchům z minulého roku mnozí stále tvrdí, že energie z jaderné fúze je neperspektivní a že je lepší investovat do již existujících obnovitelných zdrojů energie (i když ne všechny jsou tak "zelené", jak se o nich mluví). Obecně však platí, že obnovitelná energie není tak výnosná jako fosilní paliva.
Očekává se, že společnosti ExxonMobil a Chevron budou mít v roce 2022 zisky ve výši téměř 100 miliard dolarů. Potřeby planety jsou pro ně až na posledním místě. Dlouhodobý energetický výhled společnosti Exxon předpovídá, že poptávka po ropě poroste nejméně do konce roku 2040 a že do roku 2050 bude svět spotřebovávat o miliony barelů denně více než dnes. Předpovídá také, že spotřeba zemního plynu vzroste ve stejném období téměř o 50 %. Jak řekl šéf společnosti Chevron Mike Wirth, fosilní paliva budou "řídit svět i za 20 let".
Největší evropské ropné a plynárenské společnosti – PP, Shell, TotalEnergies a Equinor – dosáhly v prvních šesti měsících roku 2022 zisku před zdaněním více než 74 miliard liber. Díky energetické krizi jsou fosilní paliva přirozeně ještě výnosnější, a proto tyto čtyři společnosti samozřejmě investují více do fosilních paliv než do obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové energie. Například společnost BP investovala v roce 2022 do nových ropných a plynových projektů 3,8 miliardy liber, zatímco do obnovitelných zdrojů a "nízkouhlíkové" energie jen 300 milionů liber.
A vlády podporují kapitalisty. Od roku 2015 vláda Spojeného království předala ropnému a plynárenskému průmyslu na dotacích 13,6 miliardy liber. Britská vláda, která má daleko k posunu směrem k čisté energii, nedávno navrhla otevřít uhelný důl v Cumbrii, první po 30 letech.
Kapitalistická třída si doslova zahrává s naší budoucností. Technologie a další nezbytné prostředky pro boj se změnou klimatu mají na dosah ruky. Přesto mají na mysli pouze své vlastní zisky. Peníze na investice do energie z jaderné fúze jsou a v krátké době z ní udělají životaschopnou alternativu pro naše energetické potřeby. Peníze jsou k dispozici na rychlé ukončení využívání fosilních paliv a jejich nahrazení již životaschopnými formami obnovitelné a čisté energie. Tyto peníze jsou však v kapsách společností jako ExxonMobil a Chevron.
Pokud by tyto společnosti byly vyvlastněny a dělnická třída by nad nimi měla demokratickou kontrolu, mohli bychom jejich obrovské zdroje využít k dokončení ekologického přechodu v časovém horizontu, který nám diktuje potřeba zabránit kolapsu našeho ekosystému. To je jediná možnost, pokud chceme úspěšně transformovat energetický systém tak, aby fungoval pro potřeby naší planety.
Přeložil Pavel Lebeděv