Žijeme v historicky nejhlubší krizi kapitalismu, která se projevuje ve všeobecném úpadku prakticky všeho, na co si vzpomeneme. Například když se podíváme na parlamentní politiku. V historii bývá běžné, že v časech vzestupu společenských systémů se do čela společnosti dostávají silné a inteligentní osobnosti hodné obdivu, a všeobecná věda, morálka a filosofie je na vzestupu. Například v časech americké buržoazní revoluce byly v čele společnosti lidé jako Benjamin Franklin, který proslul i jako přírodovědec, diplomat či vynálezce hromosvodu, nebo Thomas Jefferson, velmi vzdělaný advokát hovořící mnoha světovými jazyky, který se věnoval, matematice, šifrám, filosofii i historii. Dnes máme oproti tomu v čele společnosti osoby jako Donald Trump, který se do historie zapíše spíš zatajováním sexu s pornoherečkami, případně v Česku a na Slovensku Andreje Babiše, Tomia Okamuru, Markétu Vaňkovou, Miroslavu Němcovou, Borise Kollára a další „elity“, případně škrobené a vždy skvěle nalíčené loutky bez vlastního názoru živené oligarchií, jako je Petr Fiala nebo Petr Pavel. 

​

Strany jako KSČM nebo KSS, které by měly být revoluční silou, jsou vedle toho pouze stalinismem zdegenerovanými troskami bez alternativy. Mnozí lidé v těchto stranách přistupují na buržoazní nacionalismus, brojí proti sexuálním menšinám, či dokonce hlásají obranu „křesťanských hodnot“.

​

Krize ekonomiky nám bere budoucnost i přítomnost, zatímco z našich peněz živí miliardářské parazity na čele společnosti, kteří jí čím dále tím více získávají pod svou kontrolu skrze jimi vlastněná média, politické strany a monopoly. Svobodu názoru už dávno vystřídala povinnost akceptovat to, co nám podsouvá oligarchie. Rovnost vystřídaly extrémní rozdíly v postavení společenských tříd a jejich bohatství, a bratrství nahrazuje rostoucí tržní protekcionismus a imperialistické válčení na různých světových kontinentech. A zatímco záchrana profitu bude pro oligarchii v kapitalismu vždy dostupná, slibuje kapitalismus nám ostatním budoucnost bez dostupné zdravotní péče, důchodů, bydlení, vzdělání či klidného a dobře placeného zaměstnání. Koneckonců je profit vždy nevyplacenou prací pracující třídě. Záleží jen na každém z nás, na kterou stranu se postaví.

​

Kromě časů krize však žijeme i v časech revolucí. Když před pár lety náhodná událost v podobě zabití afroameričana George Floyda policistou nahnala 10% všech obyvatel USA do ulic, nastala revoluční situace, která měla místy povstalecký charakter. Podobně masový a povstalecký charakter měl i nedávný boj Francouzů proti Macronově důchodové reformě. Stejně tak bychom mohli připomenout revoluční situaci v Íránu po zabití mladé Kurdky mravnostní policií. A co Srí Lanka v létě 2022? Kazachstán z kraje téhož roku? Výčet zemí, které v posledních letech zasáhla revoluční situace je skutečně dlouhý. Po celém světě se lidé dávají do pohybu, uvědomují si své okovy a snaží se jich zbavit. I zdánlivá "drobnost" můze způsobit revoluční výbuch, který přichází jako blesk z čistého nebe. Jedna věc však vždy chybí k tomu, aby byla revoluce dovedena do úspěšného konce - revoluční strana schopná převzít a konsolidovat moc v rukách původně utlačovaných.

​

Pokud stojíte na straně proletariátu proti kapitálu, potom není racionální čekat na pomoc shůry. My marxisté nezavíráme oči před horory, které světový kapitalismus každý den způsobuje. Organizujeme se proti kapitalistickému systému založeném na soukromém profitu, který je jejich původcem a budujeme bojovou sílu za účelem jeho svržení, a nahrazení socialistickou společností.

​

​

 

Jsi též skutečným komunistou?
Pak se organizuj!