Nepřátelství mezi Ukrajinci a Romy

Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Rozpory mezi dvěma menšinami

Válka je situace, kdy dvě a více skupiny lidí, které jsou si dost často navzájem v podstatě identické, jsou nucené pozvednou zbraň a začít se navzájem nemilosrdně zabíjet. Taková válka teď zuří na Ukrajině, kde je Ukrajinský a Ruský proletariát nucen se navzájem masakrovat kvůli mocenským plánům buržoasie.  Společně s válkou přišla také uprchlická imigrační vlna Ukrajinců, kteří před válkou utíkají a hledají azyl v ostatních zemích Evropy. V Česku v této době vyhledalo azyl skoro 360 tisíc Ukrajinců a v tuto chvíli se jedná o jednu z nejpočetnějších menšin v České republice.  

Zdroj: Seznam Zprávy

Kvůli rychlému nárustu Ukrajinské menšiny vzniklo mezi Romskou menšinou a Ukrajinci nepřátelství. Situace v některých místech zašla až tak daleko, že došlo k potyčkám mezi Romskou a Ukrajinskou komunitou. Například v Havířově došlo k potyčce mezi skupinou Romů a Ukrajinců, kdy čtyřiačtyřicetiletý Ukrajinec a jeho desetiletá dcera skončili v nemocnici na chirurgii. K dalším potyčkám došlo i na jiných místech, například v Sokolově a Přerově. V Přerově měli dvě nebo tři děti údajně napadnout jednu holčičku a mávat před ní nožem, tato událost poté vyústila ve shromáždění stovky Romů v Přerově, kteří po policii požadovaly prošetření celé situace. Ke konfliktům také došlo v Brně a Pardubicích, ve kterých poté byly Romské demonstrace. Napětí mezi Romskou a Ukrajinskou komunitou od začátku migrace Ukrajinců jen stoupá a buržoasní politici ji nejsou schopni vyřešit. 

Frustrace romské komunity

Romská komunita v České republice se již několik dekád cítí ze strany vlád hodně opomíjená. Romové v tuto chvíli cítí obrovskou frustraci, kdy na ně řadu let stát kašlal a se situací ve které se Romská komunita nachází (chudoba, malá míra vzdělanosti a odstrčení na okraj společnosti) nic nedělal. Když ale minulý rok začala Ukrajinská uprchlická krize do Česka, byl stát více než ochotný Ukrajinským utečencům s čímkoliv pomoci. Stát začal Ukrajincům rychle pomáhat, zajistil sociální programy, finanční prostředky a ubytování pro Ukrajince. Mnoho Romů jsou z toho frustrovaní a cítí to jako křivdu ze strany státu, protože je stát raději odstrkuje na samotný okraj společnosti místo toho, aby jim také poskytl podporu a pomoc.  

Již k existující frustraci Romů určitě nepřispívají ani občasné rasistické a xenofobní komentáře českých politiků. Mezi nejnovější takové komentáře patří výroky senátorky Němcové a senátora Čuneka. “Značná část Romů nepracuje a pobírá sociální dávky” tvrdí Němcová, Čunek zase řekl: “Stát by měl především seškrtat dávky té části Romů, kteří celý život nepracují a žijí ze sociální podpory”. Podobnou věc řekl také prezident (dnes již bývalí) Zeman, který v roce 2018 tvrdil že 90 % Romů nepracuje. V Česku ale podle některých odhadů pracuje 70 % Romů, to ale buržoasní politiky nezajímá a dále budou šířit své rasistické lži, které akorát rozdělují proletářskou třídu a brání jí v sjednocení proti společnému nepříteli, kapitalistům. 

Dalším velice významným faktorem, který hodně přispívá k nepřátelství mezi Ukrajinci a Romy je to, že nezanedbatelná část Romské komunity žije v ubytovnách, protože nikde jinde si nejsou schopní najít bydlení nebo na lepší bydlení ani nemají peníze. V tuto chvíli se ale děje to, že někteří Romové jsou Ukrajinci z těchto ubytoven vytlačováni. Dost často se tak děje kvůli tomu, že vlastnicí ubytoven si od ubytování Ukrajinců slibují více peněz a menší administrativní zátěž, a to pravděpodobně díky podpoře, které se Ukrajincům z rukou státu dostává. 

Je velice dobré poznamenat, že si nemyslíme, že by se Ukrajincům, kteří sem utíkají před válkou, nemělo pomáhat. Právě naopak, Ukrajinským válečným utečencům musíme poskytnout azyl a pomoci jim, ale zároveň musíme také pomáhat dalším menšinám, které v České republice již dlouhá léta několik generací žijí. Všem takovým skupinám musí být poskytnuta potřebná pomoc ve formě dostupného bydlení, práce, vzdělání a musí jim být umožněno co nejjednodušší začlenění do společnosti, kde nebudou čelit rasismu a xenofobii.  

Jistě se najdou tací, kteří budou tvrdit, že na tak velkou podporu zkrátka nejsou peníze, to samozřejmě není pravda. Peníze na takové věci ve společnosti jsou, nicméně je v rukou mají bohatí kapitalisté. Sto nejbohatších Čechu během jednoho roku zbohatlo o půl bilionu korun. Pokud bychom sečetli jejich celkové jmění, tak dostaneme částku převyšující 2 biliony korun. Toto bohatství musí být kapitalistům vyvlastněno a použito na rozvoj společnosti, do čehož patří také pomoc Romské a Ukrajinské komunitě. 

Špatná situace ukrajinských uprchlíků 

Již od začátku války a ukrajinské uprchlické krize si Fialova vláda dělá obrovské PR na tom, jak moc ukrajinským válečným uprchlíkům pomáhá a nahání si na této pomoci volební body. Realita by ale nemohla být od pravdy více vzdálená. Z nového výzkumu agentury PAQ (agentura zabývající se například dopady sociálních politik a krizí na populaci) vychází že pod hranicí chudoby žije 68 procent ukrajinských uprchlíků a dodává že přibližně 45 procent domácností by se svými úsporami vydrželo méně než měsíc. 

Někteří by mohli namítat, že ukrajinští uprchlíci se v této situaci nachází kvůli tomu, že nepracují a jen parazitují na sociálním státu. To samozřejmě není pravda. Z ekonomicky aktivních Ukrajinců pracuje 67 procent, s tím že přibližně polovina je zaměstnaná na méně kvalifikovaných pozicích a přes 40procent pracuje na pozicích, které jsou výrazně pod jejich kvalifikací. Z výzkumu také vyplívá, že čtvrtina uprchlíků je dokonce nucena mít prací více aby se uživili a třetina pracuje bez sociálního a zdravotního pojištění a v některých případech i bez dovolených. 

Z výzkumu nám tedy krásně vyplývá, že pomoc uprchlíkům, kterou se stávající vláda pořád ohání, je naprosto nedostačující a vypadá dobře maximálně tak na papíře. Další velice důležitou věcí, kterou z výzkumu vyčíst je fakt, že životní situace romské a ukrajinské komunity jev mnoha ohledech velice podobná. 

Není kapitalismu bez rasismu

“Divide et impera”, v překladu “rozděl a panuj”. Tak zní staré latinské přísloví, a tak se také dá popsat taktika buržoazní třídy, kterou používá, aby zůstala u moci. V jednoduchosti to znamená, že skupině, která je rozdělená a zaneprázdněná vnitřními boji a neshodami se vládne mnohem lépe než skupině, která je sjednocená.  

Homofobii, transfobii, xenofobii, rasismus atd. má buržoazní třída velice v oblibě, protože díky těmto věcem může proletariát neustále rozdělovat a pohodlně mu vládnout a vykořisťovat ho. Jak jinak by bylo možné, aby malá skupinka kapitalistů mohla vládnout početné většinové proletářské třídě? Zatímco spolu proletáři neustále bojují a navzájem se nenávidí kvůli naprostým pošetilostem jako je rasa, národnost, náboženství, orientace atd., tak buržoasie na jedné straně neustále bohatne, likviduje sociální stát a bere proletariátu jejich práva a na straně druhé stále více rozšiřuje toto rozdělení společnosti novými formami nenávisti, kterými krmí proletářskou třídu.  

Jedním z úkolů nás marxistů je v tuto chvíli členům Ukrajinské a Romské komunity ukázat, že Ukrajinci nejsou nepřátelé Romů a že Romové nejsou nepřátelé Ukrajinců. Pravým nepřítelem je kapitalistická třída, a to nejen česká kapitalistická třída, ale kapitalisté všech zemí jsou jejich pravým nepřítelem.  Jsou to kapitalisté a jejich loutkové kapitalistické vlády, které začali, a ještě více eskalují válku, na Ukrajině, jsou to kapitalisté, kteří celou dobu kašlali na potřeby Romů a jsou to i kapitalisté, kteří šíří nenávist vůči menšinám mezi Českým obyvatelstvem.  

Sjednocení proletariátu v komunistické straně, komunistické revoluci a následně v nově vytvořeném dělnickém státě je to jediné co nám pomůže překonat rasismus a xenofobii. Světová socialistická revoluce a následné vytvoření Světové socialistické republiky a sjednocení celého lidstva pod rudou vlajkou bude konečný krok, kterým se lidstvo konečně odpoutá od okovů národních identit.  

"Cítím se doma na celém světě, všude, kde jsou mraky, ptáci a lidské slzy."

— Rosa Luxemburgová

Pavel Lebeděv