Ze všech vyspělých zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je to právě ČR, která zažívá největší propad reálných mezd. Snížení reálné mzdy se samozřejmě negativně odráží i na životní úrovni, která v ČR klesá již skoro dva roky.
Kapitalistické zisky
Ve stávající chvíli se průměrná hrubá mzda v ČR pohybuje kolem 43 tisíc korun, což s porovnáním s minulým rokem znamená nárust nominální mzdy o 7,7 %, po započtení inflace ale zjistíme že reálná mzda klesla o 3,1 %. Reálná průměrná mzda se tedy nachází na úrovni začátku roku 2017, kdy již 7 čtvrtletí v kuse klesá. Důvodů, proč stále klesá reálná mzda je několik. Je to již zmíněná inflace (spojená s vysokými zisky firem a jejich vysokými maržemi) dále pak úplná neschopnost odborů tlačit vládu a podniky k zvýšení mezd.
Inflace je hlavním argumentem ekonomů proč by v tuto chvíli nemělo docházet k zvyšování mezd. Ve skutečnosti to ale nejsou mzdy pracujících, které inflaci zvyšují, jsou hlavně vysoké zisky kapitalistů a vysoké marže, které dávají svým produktům a službám. ČR má aktuálně druhou nejvyšších inflaci v EU. V podstatě vše se během posledních pár let výrazně zdražilo, s tím že největší zdražení zaznamenaly ceny potravin, cca o 23 %, a bydlení, přibližně o 20 %.
V Česku v tuto chvíli dochází k něčemu, čemu ekonomové říkají greedflation. Je to pojem, který označuje situaci, kdy kapitalisté využívají inflaci k výraznému zvýšení svých zisků skrze vysoké marže. Nejlépe u nás tento fenomén můžeme vidět u potravinářských firem. Když se například podíváme na firmy ve skupině Agrofert, vlastněný kapitalistou Babišem, můžeme vidět, že například mlékárna Olma zaznamenala rekordní zisk 215,8 milionů korun a obecně Agrofert zaznamenal zisk 13 miliard, což je meziroční nárůst o 124 %. Mondeléz Czech Republic, která vlastní například Milku nebo Opavii, měla meziroční nárůst zisků o 107 %, což je přibližně 88 milionů korun. Některé z těchto firem jsou dokonce i dotované státem, což může také negativně ovlivnit inflaci.
Na grafu můžeme vidět, že za rok 2022 zisky kapitalistů, dividendy a renty (dividendy a renty jsou úzce spojené s kapitalistickými zisky) se zvýšily procentuálně výrazně více než důchody a mzdy, které zároveň zaostávaly za spotřebitelskou inflací. Spotřebitelská inflace označuje celkové zvýšení cen a služeb. Je to právě míra spotřebitelské inflace, která výrazně ovlivňuje výši reálné mzdy. Mzdy a důchody tedy nemohou být hlavním viníkem, který snižuje výši reálných mezd, jsou jím právě kapitalisté, jejich ziskuchtivá chamtivost a vysoké marže.
Je dobré podotkonout, že inflace nezačala růst kvůli vysokým ziskům kapitalistů. Inflace začala růst v post-covid době při otevření ekonomiky, ale ve stávající chvíli inflace roste a je držena zisky kapitalistů a jejich vysokými maržemi (viz. již zmíněná greedflation). V tuhle chvíli je ziskuchtivost a marže kapitalistů motorem který inflaci udržuje a pohání dál. Kdyby nebylo kapitalistické ziskuchtivosti tak je možné že inflace už tak velká není.
Neschopnost odborů
Dalším důležitým faktorem, je neschopnost našich odborů ve vytváření jakéhokoliv tlaku na zvyšování mezd. Středula sice přiznal že vysoká inflace a propad kupní sily je závažný problém, ale to je tak nějak vše, co udělal. Žádné organizování generální stávky (a to ani proti konsolidačnímu baličku, který vláda přijala) nebo alespoň nějakých lokálních stávek v rámci určitých odvětví nebo podniků.
Středula zároveň bude příští rok požadovat zvýšení mezd o 8 až 10 %. Jestli k tomu ale opravdu dojde je jen otázka. Je totiž také možné, že Středula si nebude schopný něco takového u kapitalistů obhájit a jako pes s ocasem mezi nohama přijme porážku a spokojí se s nižším zvýšením.
Nízká nezaměstnanost
Zajímavé také je, že ČR má jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. ČR má aktuálně nezaměstnanost 2,7 %, zatímco v eurozóně se nezaměstnanost pohybuje kolem 6 %. V tuto chvíli se v ČR měl dít pravý opak toho čeho jsme svědky. Místo toho, aby reálná mzda klesala by se měla zvyšovat. Nízká nezaměstnanost by totiž pro zaměstnance měla sloužit jako páka na zaměstnavatele, kteří by se v tuto chvíli měli předhánět výší mzdy a benefity, aby k sobě přilákali potencionální zaměstnance. Proč se tak neděje si lze vysvětlit několika způsoby, jedním z důvodů tohoto jevu by mohla být nízká produktivita pracovní síly.
Co se týče produktivity práce, má ČR s porovnáním se zeměmi EU produktivitu velice nízkou. To může být například způsobeno tím, že je Česko tzv. “montovna Evropy”. Česko sice má nízkou nezaměstnanost, ale u hodně pracujících může docházet k odcizení od práce. Hlavně kvůli tomu že nezanedbatelná část pracujících u nás pracuje v různých montovnách a dost často se jejich práce omezuje na jednoduché repetitivní činnosti. V jejich práci neexistuje žádná kreativita, protože dělají pořád tu samou věc, poté pracující ani nemusí vidět finální výsledek své práce, ke kterému se jim nedostává přístup. Pracující jsou tedy přeměněni na pouhé stroje výroby, kteří nevidí žádnou smysluplnost ve své práci. Toto se poté jednoznačně projeví na nízké (nebo minimálně velice průměrné) produktivitě práce.
Dalším důvodem pro nízké mzdy je malá vyjednávací síla proletariátu pro vyjednání vyšších mezd. V parlamentu není žádná komunistická strana, která by reprezentovala zájmy proletariátu ve vládě a poslanecké sněmovně. Odbory, vedené Středulou, jsou zase naprosto nekompetentní, co se týče boje za zájmy pracujících, jak již bylo zmíněno.
Jediným správným řešením je řešení socialistické
Jediným plnohodnotný řešením je socialistická revoluce a socialismus. Pouze za socialismu budou proletáři mít kontrolu nad chodem svého pracoviště a budou schopni zamezit odcizování od vlastní práce a zvýšit tak produktivitu.
Co se týče vysoké inflace tak je potřeba zastropovat ceny, aby se zabránilo dalšímu hromadění zisků kapitalistů a zamezit tak jejich až chorobně chamtivé ziskuchtivosti, která se dá označit za hlavní důvod vysoké inflace. Dále je potřeba sesadit celé vedení ČMKOS a nahradit jej vedením které bude schopné a bude aktivně a nemilosrdně bojovat za zájmy pracujících. Narozdíl od stávajícího vedení, které na pracující kašle a chce si jen zachovat svá teplá místečka ve vedení odborů.
Pavel Lebeděv