top of page
Vyhledat

Kapitalismus potřebuje studentskou krev do žil militarismu

Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity bude nově poskytovat studentům kredity za účast na výcviku v aktivních zálohách armády ČR. Představitelé univerzit v držení buržoazního státu, se tím chystají vychovávat mladou generaci k tomu, aby s puškami v rukou nasazovala životy za zisky domácí oligarchie. Snaží se ve studentech vzbudit hrdost za ochranu toho, čemu kapitalisté demagogicky říkají „svoboda národa“. Ale o jaké svobodě se dá mluvit ve státě, jehož parlament kontroluje 200 zástupců milionářů a jejich stran?


/acr.army.cz


Žijeme v kapitalistické společnosti, kde zásadní podíl ve výrobních prostředcích vlastní hrstka miliardářů. Vládnoucí kapitalistická třída však není jednolitá a nepohyblivá. Devatenácté století zaznamenalo obrovský rozvoj kapitalismu, kdy kapitalistický způsob produkce nejprve vytlačil a pokořil původní zastaralý feudální výrobní způsob. A aby mohl kapitalismus definitivně zvítězit, musela se nejprve buržoazie stát „třídou národa“. Jak píše Lenin v dokumentu „Právo národů na sebeurčení“:


„Pro kompletní vítězství zbožní výroby musí buržoazie ovládnout domácí trh, a musí zde existovat politicky propojená teritoria, jejichž obyvatelé hovoří stejnou řečí...V nich vznikají ekonomické základy národních hnutí…“

„Tendence každého národního hnutí směřuje k vytvoření národních států, pod kterými jsou tyto požadavky moderního kapitalismu nejlépe naplněny“

V tomto byl kapitalistický vývoj progresivní, jelikož překonal středověký partikularismus i cechovnictví, a s příchodem národních států umožnil propojení a další rozvoj výrobních sil. Povýšení se ze strany kapitalistů na „třídu národa“ však pro ně není konečnou stanicí. Rozvoj výrobních sil na daném území brzy začíná škrtit celý kapitalistický způsob produkce. Trhy se koncentrují, výroba monopolizuje, dominantní úlohu získává finanční kapitál, a brzy přestává být kam investovat, aby to přinášelo nový profit. Hranice národních států najednou škrtí domácí kapitál, který se potřebuje nadechnout. Objevuje se potřeba kolonií, a podmanění si a okrádání zahraničních národů.


Krize z nadvýroby je v současnosti záležitostí všech kapitalistických států. Ekonomická síla států napomáhá růstu jejich svalů, které následně využívají na mezinárodním kolbišti v honbě za novými zdroji a odbytišti. S cílem upevnit si vládu kapitálu nad širším územím buržoazní státy investují peníze do svých armád a uzavírají podle výhodnosti mezinárodní aliance, které bývají veřejnosti představovány jako čistě obranné pakty, nehledě na jejich vojenskou agresivitu. Tyto „obranné a mírové“ aliance nemají absolutně žádné problémy začínat nové války, ospravedlňujíce svou agresi před domácím publikem třeba tím, že údajně některá zahraniční síla ohrožuje náš mír, což nám dává právo jí násilím napadnout. Tyto války ale za nezbytnou baráží mediální demagogie plné vzletných slov o boji za svobodu, a naturalistických obrázků barbarské brutality protistrany, kterou je třeba porazit a zničit, skrývají čistě ekonomický zájem.


Kapitalismus tedy není ze samé své podstaty schopný zajistit světu mír. Přítomnost, minulost, ani budoucnost kapitalismu není mírová, a v současné době kapitalistické krize se ve skutečnosti tendence k válkám vyostřuje s tím, jak různé mocnosti uvažují o možnosti zajistit si nedostatečný profit za vlastními hranicemi. Putin, Bush a dokonce ani Hitler ani další neútočí na cizí země proto, že by byli tak zlí, ale jsou náhodnými postavami v nevyhnutelných procesech kapitalistického vývoje.


Paralelně vidíme, jak upadá globalismus, a znovu narůstá tendence k tržnímu protekcionismu. V takové situaci, jako je ta dnešní, se následně třeba i využívá nedostatku nezbytných komodit pro domácí trhy jako jsou např. energie, s nimiž se následně nakládá jako s diplomatickými zbraněmi namísto toho, aby skutečně sloužily lidem.



Internacionalismus, který zastáváme my komunisté, se tak čím dále tím více stává překážkou. Jak se zmíníte o boji za mír, jste označeni za zrádce národa, za zrádce svobody, či je vám naznačováno, že se máte stydět. V Rusku i na Ukrajině pozorujeme intenzivní represi vůči všem, kteří odmítají válečné snažení států, ve kterých žijí. To je ta svoboda, za kterou bojují vojáci v současné válce. Jak ruští tak i ukrajinští vojáci bojují za svobodu domácích kapitalistů vykořisťovat, a hazardovat s jejich životy dle své libovůle. Armáda kapitalistického státu nedělá z kluků chlapy, dělá z nich pokorné loutky a mrtvoly.


V situaci roku 2023 tak nevyhnutelně kapitalistické státy potřebují nejen proletáře jako surovinu k vykořisťování, ale i jako nástroje násilí. Proto jsou studenti motivováni k dobrovolnictví, kdy jsou vychováváni jako budoucí násilníci, hrdí na svoji vlajku, a slepě věřící, že vlastně bojují za své rodiny a svou svobodu proti zlu. A mobilizace v Rusku i na Ukrajině nám ukazují, že právě lidé s určitým vojenským výcvikem či uměním se zbraněmi získávají „tu čest“ být mezi prvními na frontě, kde se bajonet stává zbraní s proletářem na obou stranách. Mezi krátery a minovými poli širých ukrajinských plání končí snahy ruských a ukrajinských studentů o zápočet.


Na Ukrajině se nyní dokonce všechny ženy s lékařským či farmaceutickým vzděláním budou muset povinně registrovat k vojenské službě a podřídit se cestovním omezením. „Boj za svobodu Ukrajiny“, a „podpora Ukrajiny“ ze strany NATO, tak není ničím jiným, než ochotou klidně vyhubit celou Ukrajinu – muže, ženy a děti pro profit ukrajinské a americké buržoazie. Vždyť ženy koneckonců také patří válce, a mužům jsou jen půjčeny.


Komunisté usilují o takovou budoucnost, kde bude moci existovat skutečná perspektiva světového míru. Musí být připraveni vysvětlit lidem, že jak ukrajinská, tak třeba i izraelská válka jsou válkami kapitalistů, jejichž cílem je rozšířit či ochránit své obchodní působiště, k čemuž neváhají vzbudit v lidech národnostní nenávist, vést je do války a upevnit svůj společenský řád.


Továrny musí patřit pracujícím zorganizovaným v lidových radách demokraticky rozhodujících o jejich běhu. Globalizace kapitalismu je jeho progresivní vlastností. Je však revolučním způsobem nutné zlomit hranice národních států jako barbarských reliktů minulosti a zajistit, aby životní prostředky které nyní slouží profitu hrstky nejbohatších byly dostupné všem. Jste-li proti násilí, anarchii ve výrobě, ohavné psychologické válce, či výchově mladých do násilného boje, začněte ještě dnes pracovat s marxisty pro lepší budoucnost.


126 zobrazení

Comments


bottom of page