top of page
Vyhledat

Kapitalismus a vakcinace: Stanovisko Marxistické Alternativy k povinnému očkování

Buržoazní vlády dokázaly, že nejsou schopny zarazit další šíření viru COVID-19 a zastavit tak pandemii. Je tedy na čase, aby kontrolu nad vakcinací a proti-koronavirovými opatřeními převzali pracující. Již od začátku pandemie jsme mohli být svědky protestů proti vakcinaci a opatřením, které mají za úkol alespoň zpomalit šíření nákazy COVID-19. Tyto protesty vypukly snad ve všech vyspělých kapitalistických zemích a jsou důkazem toho, že lidé naprosto ztratili veškerou důvěru v buržoazní státy a jejich vlády. Kapitalistické vlády nyní ukazují prstem na neočkované a ukazují snahu je obvinit z pokračující pandemie.




Ochrana kapitalistických zisků, nikoliv lidských životů


Asi je všem jasné, že kapitalisté prosazují očkování, očkovací průkazy a další omezení za účelem záchrany svých zisků, a nikoliv lidských životů. Například v Itálii je „zelený průkaz“ buržoazií využívaný pro diskriminaci neočkovaných zaměstnanců, kteří jsou v některých případech posíláni domů bez jakéhokoliv nároku na mzdu.


Italský kapitalistický svaz Confindustria od vlády požaduje tvrdší opatření proti neočkovaným a povinné očkovaní jako v Rakousku. Kapitalisté, ale tyto opatření požadují pouze proto, aby zachránili své zisky. Nesmíme však zapomenout na fakt, že tito stejní lidé ještě v roce 2020 byli proti zavedení lockdownu v době, kdy byla v Itálii situace úplně nejhorší. Když byly nemocnice přeplněné infikovanými lidmi a zdravotnictví v Itálii se hroutilo, tak prezident svazu Confindustria žádal Italskou vládu, aby nechala otevřená nezbytná odvětví ekonomiky. Tito lidé jsou tedy zodpovědní za tisíce mrtvých.


Už i v České republice se můžeme setkat s případy, kdy zaměstnanci dostali na výběr, buď se nechají očkovat nebo přijdou o práci. Lidé, kteří se i po tomto ultimátu odmítnou očkovat přijdou o práci a mohou kvůli tomu klidně uprostřed pandemie skončit na ulici. Očkování proti viru COVID-19 není v ČR povinné, a to ani pro vybrané profese, což znamená, že očkování není podmínkou pro vykonávání práce. Kapitalisté tedy nemají žádné právo dávat svým zaměstnancům taková ultimáta a už vůbec nemají právo vyhazovat své zaměstnance z práce, protože se odmítli očkovat. Kapitalisté tak využívají protizákonných praktik. Stejně jako v případě Itálie je dobré dodat, že ti stejní lidé, kteří teď po svých zaměstnancích vyžadují očkování proti nákaze COVID-19 jsou ti stejní lidé, jež dříve bojovali proti lockdownu a dalším opatřením, která měla za úkol zpomalit šíření viru COVID-19 a požadovali od vlády, aby taková opatření zrušila nebo vůbec nezaváděla.



"Pracující nejsou potravou pro děla!" Kampaň a prohlášení italské sekce IMT ohledně otázky koronaviru z roku 2020


Za zmínku jistě stojí i tzv. pracovní karanténa, která se týká zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Pracovní karanténa znamená, že pokud zaměstnanci vyjde pozitivní antigenní test a je bez symptomů, tak má zaměstnavatel právo říct, že takového člověka potřebuje v práci a on v práci zůstane v izolovaném prostředí. Něco takového je naprosto nepřípustné, protože zdravotní stav nakaženého člověka se může rychle změnit, a i přes práci v izolovaném prostředí se může stát, že někoho nakazí.



Farmakorporáty, nadvýroba a vakcinační diplomacie


Farmaceutické korporáty Pfizer, Biontech a Moderna, které na trhu tvoří vakcinační monopol, mají nepřehlédnutelný vliv na mezinárodní vztahy a životy lidí vystavených Covid-19 a jiným nemocem. Čím dál více se ukazuje, že i moc států, seskupených v mezinárodních vládních organizacích, nestačí na moc těchto korporátů. Společnost Pfizer dokonce během minulého roku porušila dohodu o dodávkách vakcín a „utáhla kohoutky“ dodávek, čímž tuto skutečnost jen potvrdila a všem lidem názorně demonstrovala svoje dominantní postavení. Zástupci EU proti tomuto aktu nepodnikli nic, čímž akorát umožnili, aby koronaviru podlehlo více obětí z řad proletariátu a hodnota celé této dohody ukázala, že měla zhruba stejnou hodnotu jakou má papír na kterém byla dohoda napsaná.


Stejně jako u potravin či spotřebního zboží, i u vakcín existuje nadvýroba. (nejen) některé státy Evropská unie, jejíchž představitelé ještě nedávno před farmakorporáty „schovali ocas mezi nohy“ a téměř mlčky tolerovali porušování dohody ze strany Pfizeru, nyní vlastní přebytky vakcín. Tyto přebytky mají dva scénáře své budoucnosti. První – vakcíny se postupem času zkazí; druhý – vakcíny se využijí k politickým účelům. Nejen Evropská unie, ale také Rusko či Čínská lidová republika využívá vakcíny k těmto účelům a dodávají vakcíny dalším státům. Ať už prodejem, nebo jako projev „dobré vůle“.


A jako je tomu u potravin, kterých současný kapitalismus produkuje nadbytek a přesto nechává miliony lidí hladovět, je tomu tak identicky i u kapitalistické produkce vakcín. Mezitím, co minulý rok Evropská Unie, Anglie a Spojené státy obdržely v období od 17. listopadu do 21. prosince kolem 513 milionů vakcín, obdržely státy Afriky 500 milionů vakcín za celý minulý rok.(1) Přitom podle průzkumu Partnership for Evidence-Based Response to COVID-19 je 78% Afričanů ochotných se naočkovat.(2) A to vše v době, kdy se odhaduje, že státy G7 budou do března dohromady vlastnit kolem 1,4 miliardy vakcín, a to i za předpokladu, že by naočkovaly všechny své obyvatele posilovací dávkou.(3) Afrika zkrátka dokazuje, že hranice „dobré vůle“ vykořisťovatelských států centra a buržoazie končí tam, kde vakcinační diplomacie těchto států nenalezne podstatné zájmy pro své kapitály.




I přes skutečnost, že 3 samotné monopoly na výrobu a distribuci vakcín (Pfizer, Biontech a Moderna) minulý rok zvětšovaly svůj profit v průměru o 65 000 dolarů každou minutu - kdy jejich celkový profit před zdaněním, a za pouhý jeden rok, tvořilo 34 miliard dolarů (4), nejsou s to do dnešních dnů zrušit svůj patent na vakcíny. A z jakého důvodu? Protože jim to buržoazní právo umožňuje. Pouhé zrušení patentů těchto farmakorporátů by odhadem umožnilo až kolem 100 výrobcům okamžitě vytvářet vakcíny, nehledě na samotné státy, které by tak mohly pověřit své vědce a zdravotníky, aby se na výrobě a distribuci vakcín podíleli.


A výroba léčiv bez patentu je trnem do oka buržujům kontrolujícím farmaceutické společnosti. Třeba Kuba samotná, ačkoliv pod trvající ilegální blokádou ze strany Spojených států amerických, byla schopna vytvořit léky schopné zastavit přenos několika druhů rakoviny, kdy k těmto lékům ani nevlastní patent, čímž připravila farmaceutické společnosti o miliony – ne li miliardy dolarů.


Není se proto čemu divit, že buržoazní vláda Spojených států využívala, blokádou způsobený, nedostatek materiálů k tvorbě vakcín na Kubě k tomu, aby zintenzivňovala na kubánskou vládu tlak pořádáním reakčních demonstrací.


Kapitalistický hon za profitem je důvodem, proč existují stále nové a nové mutace virů a proč zbytečně umíralo, umírá a budou umírat miliony lidí.



Nedůvěra k vakcinaci


Od samého začátku pandemie je vina za šíření viru COVID-19 sváděná na lidi, kteří nenosí respirátory, nedodržují rozestupy atd. Teď je vina za šíření shazována na neočkované. Proč se ale někteří lidé nechtějí očkovat a očkování nevěří? Představte si, že v ČR žijete například 40 let, pracujete tady, platíte zde daně a máte tu rodinu. Skoro celý svůj život vidíte, jak jsou naši politici zkorumpovaní, jak lžou, kradou atd. a teď vám tito stejní politici řeknou, že si máte do těla nechat vstříknout vám neznámou tekutinu, která vám má prý pomoct. Je tedy naprosto logické, že někteří lidé budou k vakcinaci skeptičtí, protože proč by měli věřit, že politici, kteří na ně celý život kašlali, najednou myslí na jejich dobro a chtějí jim pomoct? Pokud k tomuto ještě připočteme fakt, že od dubna roku 2021 se bohatství evropských miliardářů zvětšilo o 1 bilión dolarů, tak není divu, že se někteří lidé sami sebe ptají: „Kdo má skutečně prospěch z toho, že jsem očkovaný?“. Úplně nejlépe je skeptičnost lidí vůči očkování vidět v Bulharsku, kde je plně očkováno jen 28 % populace.(5)


Historie kapitalismu navíc obsahuje případy, kdy hamižné farmaceutické korporace v honbě za svými zisky podcenily vědecký výzkum, a zaplavily trh nedostatečně testovanými vakcínami, které poškodily zdraví mnoha lidí a další zabily. Jedním příkladem za všechny je případ vakcín proti obrně produkovaných americkou farmaceutickou společností Cutter laboratories, která v padesátých letech v USA vypustila do oběhu asi 120 000 dávek vakcín proti obrně, které však obsahovaly neumrtvený virus, důsledkem čehož onemocnělo dětskou obrnou asi 40 000 dětí, kdy další skončily paralyzované a několik jich i zemřelo. Během samotného vývoje těchto vakcín nebyl brán touto soukromou společností zřetel na skutečnost, že některé opice, kterým byla tato vakcína v laboratořích podána, skončily paralyzované. Možnost získat tučné finanční prostředky na základě pověření americkou vládou k distribuci vakcín zkrátka přehlušila zájem vlastníků společnosti o zdraví lidí, kdy bylo krajně nežádoucí aby mezi veřejnost unikly zprávy o neúspěších během výzkumu. Podobný případ se odehrál i u německé korporace Bayer, která Cutter laboratories roku 1974 odkoupila, a která prodávala do Asie vakcíny mající pomáhat lidem s poruchou srážlivosti krve, které však byly kontaminovány virem HIV, o čemž tato společnost dokonce věděla. Jak by bylo vůbec možné v tomto systému, kde je takto zjevně soukromý profit nadřazen lidskému zdraví, požadovat po pracujících důvěru vůči farmaceutickým korporacím a nařízením kapitalistických vlád?




Takovou autoritu, aby mohl celé společnosti přikázat nechat se očkovat může mít pro nás v současné situaci pouze dělnický stát. Pouze takový stát, který nebude jako dnes pod kontrolou několika málo kapitalistů, ale pomyslných 99% světové společnosti. Pouze takový stát, ve kterém pracující třída sama kontroluje na bázi demokratického centralismu proces produkce vakcín i samotná protipandemická opatření. Takový stát by při demokratickém přijetí programu boje proti pandemii z povahy věci přirozeně nemohl respektovat rozhodnutí různých vrstev poražených tříd či dokonce některých částí proletariátu se nenechat očkovat, a nechávat je volně šířit tento smrtící virus, ohrožujíce tak prospěch celého proletariátu. V takovém případě by byla vakcinace na celé společnosti z naší strany, ze strany komunistů skutečně vynucována, ovšem s demokratickou autoritou pracujícího lidu.


Bude určitě velice užitečné, pokud srovnáme plnou proočkovanost zemí jako USA nebo Německa s proočkovaností Kuby. Zatímco v prosinci 2021 bylo 61 % populace USA plně očkováno a v Německu 69 %, tak na Kubě v tu stejnou dobu bylo plně očkováno již 83 % populace.(6) Rychlost vývoje a zavedení kubánské vakcíny je zásluhou kubánské plánované ekonomiky, špičkového zdravotnictví a samozřejmě i toho, že lidé na Kubě svému zdravotnictví a vládě více věří a nemají tak žádný problém se nechat očkovat.




Jak ukončit pandemii?


Jak již tento text na mnoha příkladech ukázal, nedůvěra k očkování je přímo úměrná nedůvěře k vládám, farmaceutickým korporacím a celkově vládnoucí třídě tohoto systému. Přesto však musíme druhým dechem kategoricky dodat, že jedinou cestou jak skutečně tuto pandemii porazit je očkovat populaci a zavést potřebná hygienická opatření. Aniž bychom vyzývali pracující k důvěře vládě a schvalovali její opatření, je třeba pracujícím vakcinaci doporučit.


Není možné, abychom ustupovali antivaxerské demagogii různých povětšinou maloburžoazních šarlatánů a samozvaných expertů, a opírali se ve svém přístupu o ty méně rozvinuté vrstvy pracující třídy, které v dobách diskreditace buržoazních vlád a absence důvěryhodného vedení pracující třídy jejich demagogii propadají. Jak praví Komunistický manifest „Komunisté jsou tedy v praxi nejrozhodnější, stále kupředu pobízející částí dělnických stran všech zemí; v teorii vynikají nad ostatní masu proletariátu pochopením podmínek, průběhu a všeobecných výsledků proletářského hnutí.“ Tito demagogové způsobují nemalé obtíže celé vrstvě proletariátu zaměstnaného ve zdravotnictví, kdy někteří dokonce i vyzývají k terorismu vůči těmto lidem, na které již tak dopadá pandemie v plné tíži, a to v podobě přeplněných nemocnic, vyčerpávajících směn, všeobecného stresu a zoufalství, státních škrtů, někdy i nevyplacených mezd a rozhodování o životu a smrti. Na demagogické lži vycházející z maloburžoazních individuálních zájmů musí být každý komunista připraven poskytnout vědeckou a revoluční odpověď, a snažit se přetáhnout demoralizované vrstvy proletariátu z vlivu demagogů na svou stranu.


Uznáváme však, že naše doporučení nechat se očkovat může vycházet z pouhého předpokladu toho, že navzdory kapitalismu existuje menší šance mít negativní zdravotní následky z očkování než ze samotné nemoci. S jistotou to ale pracujícím říci zkrátka nemůžeme, a proto nemůžeme ani nutit pracující, aby se nechali očkovat jako tak učinilo mnoho z nás. Negativní následky ovšem můžeme mít v kapitalismu i z mnoha jiných jeho produktů, jako jsou třeba ošizené potraviny nacpané chemikáliemi. A řešením takovéto situace určitě není přestat jíst.


Jsou země (například Lotyšsko), kde vláda povolila kapitalistům propouštět neočkované pracovníky. Takováto diskriminace je naprosto nepřípustná a odbory v takových zemích by měly zakročit a odmítnout jakoukoliv diskriminaci obyvatel na základně toho, jestli jsou nebo nejsou očkovaní.


Problém ale nepředstavují ti, kteří nejsou očkovaní, problém představují kapitalistické vlády, které svým nezájmem o svůj lid a svou podřízeností vládnoucí třídě, v obyčejných lidech vytvořily skeptičnost ke skoro všemu, co politici těchto vlád nařizují. Buržoazní vlády tedy nejsou schopny zastavit šíření viru COVID-19 a přesvědčit svůj lid k očkování. Kontrola nad proti-koronavirovými opatřeními a vakcinací musí být tedy předána do rukou pracujících, protože pracující budou vakcinaci a opatřením věřit pouze, až budou mít kontrolu nad jejich zavaděním.


Požadujeme proto účinný program na potlačení viru a odmítáme všechny pokusy o rozdělení dělnické třídy na očkované a neočkované a stejně tak odmítáme i diskriminaci na základě statusu očkování.



• Ne povinnému očkování. Ne diskriminačním opatřením, která rozdělují pracující třídu.


• Předání kontroly nad pracovištěm do rukou pracujících, aby mohli demokraticky rozhodovat o tom, kde a kdy se uplatní povinná opatření a která opatření jsou nezbytná. Kolektivní morální nátlak kolegů je neskonale účinnější než represivní opatření kapitalistů.


• Tam, kde je zaveden lockdown, by měl být lockdown prováděn nediskriminačním způsobem a zároveň by všichni pracující měli dostávat plnou mzdu.


• COVID-19 nelze dostat pod kontrolu v jednotlivých izolovaných zemích. Zpřístupněte vakcíny pro všechny. Zrušte patenty a uveďte veškerý výzkum viru COVID-19 a vakcín do veřejného vlastnictví. Znárodněte velké farmaceutické společnosti a převeďte celé zdravotnictví pod kontrolou zaměstnanců.


• Investujte dostatečné prostředky do zlepšení systémů zdravotní péče, které se ocitly na pokraji kolapsu a do zvýšení mezd zdravotníků.


• Zajistěme bezplatnost a snadnou dostupnost testů. Vyjměme systémy testování a sledování z rukou soukromých firem, které si v mnoha zemích namastily kapsu obrovskými částkami.


• Pracoviště a studijní místa musí být bezpečnější, toho lze docílit zvětšením pracovního prostoru pro pracující nebo studenty, snížením počtu žáků ve třídách, investicemi do řádného větrání atd.


• Všechna tato opatření si lze dovolit na základě toho, že bohatí budou platit. Evropští miliardáři jsou o 1 bilion dolarů bohatší než loni - chopme se tohoto neblaze nabytého bohatství! Znárodněte monopoly, banky a pojišťovny a majetek miliardářů, jejichž bohatství v průběhu této krize exponenciálně vzrostlo.


• Skoncujme s kapitalistickým systémem! Pryč s Evropskou unií kapitalistů! Za Socialistické evropské spojené státy!



182 zobrazení
bottom of page