V posledním období jsme byli svědky stávky justičních zaměstnanců, kteří stále požadují navýšení svých mezd, jež jsou silně pod čarou průměrných platů v ČR. Není nic překvapivého na tom, že se běžný pracující obrátí na odbory a bude v nich mít důvěru. Avšak jak moc jsou odbory efektivní vůči postiženým pracujícím? Jsou skutečně to, v co by měl mít proletariát plnou důvěru, anebo pouze proletariát uklidňují a rozptylují jeho hněv? Jaké riziko přináší státu opakované stávkování v rámci justice?
Stávka justičních zaměstnanců
Justiční odbory vyhlásily stávku 29. 5. tedy poté, co se nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem na požadovaném zvýšení platů o 15 %. Blažek na svém Twitteru uvedl, že stávka je důsledkem "oprávněného, desítky let rostoucího pocitu nedoceněnosti specifik v činnosti administrativy v justici". V takovém prohnilém systému jako je kapitalismus, nemůžeme brát termín „ministr spravedlnosti“ jako něco skutečného. Zatímco průměrná mzda na rok 2024 činí okolo 44 000Kč, někteří zaměstnanci justice se musí uspokojit s pouhými 20 600Kč, což je přes 50% nižší mzda, než je průměr. Extrémem je např. Liberecký kraj, kde zapisovatelka, která musí mít maturitu – dostává jako nástupní mzdu 21 800Kč hrubého a tedy 18 571Kč čistého! To jsou pouhé dva příklady, kterých je stovky až tisíce. Nutno podotknout, že se to týká potřebných a nutných zaměstnanců, bez nichž soudy nemohou působit. Toliko k spravedlnosti od ministra “spravedlnosti“. Stávky se účastnilo celkově 90 % z cca 10 000 zaměstnanců (asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, zapisovatelky, protokolující úředníci, účetní a personalisté). Blažek si nejspíše uvědomuje riziko toho, že si masy mohou uvědomit svou skutečnou sílu, a proto slibuje navýšení mezd do konce roku.
Překvapivým případem jsou i neplacené přesčasy, alespoň tak o tom mluví jeden z mála zaměstnanců, který má praxi přes 26 let. Ministerstvo spravedlnosti se vymlouvá na to, že je nedostatek peněz, avšak ministerstvo financí odmítá navýšit rozpočet. Je obdivuhodné, že na nákup tanků Leopard za 52 miliard korun máme, nicméně na zaměstnance ani korunu.
Přes 30 let trvající boj o nejen navýšení mezd, ale i zlepšení pracovních podmínek – může skutečná stávka přinést ohrožení pro chod správného státu. Pohlédneme-li do historie tak zjistíme, že už 29. června roku 2007 se uskutečnila jednodenní justiční stávka vyhlášena odbory. Tato stávka, do které se zapojilo přes 7000 zaměstnanců soudů si dokázala skrze výstražnou stávku vydobýt zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Tehdy si kapitalismus dokázal pomoci. Dnes se kapitalismus ocitá ve své nejhlubší krizi a očividně si se stejným problémem nedokáže poradit. Tehdy odborům stačila výstražná stávka, ale nyní je výstražná stávka přímým výsměchem pracujícím do obličeje. Cožpak 30 let není málo, když se každých pár let ocitá kapitalismus v ekonomických krizích, které se nejvíce materiálně odráží na životech proletářů? Je jasné, že odbory jsou prokousané byrokratizmem a nevyužívají a neplní svůj potenciál.
Odbory tlumící hněv proletářů
„Desítky let rostoucího pocitu nedoceněnosti specifik v činnosti administrativy a justici.“ Je tahle věta vyslovená ministrem spravedlnosti tak jemná, že si zaslouží pouhé postrašení jednodenní stávkou? Skutečně, vyrovná se jednodenní stávka 30 letům, které donutily zaměstnance soudů si jít hledat druhou práci? Proč se od 29. 5. nic nezměnilo a pouze přibyly sliby ze strany loutek vládnoucí třídy? Kde jsou odbory, které mají skutečně bránit dělnickou třídu a bojovat až do vydobytí si požadavků? Nyní Anna Pospíšilová z Odborového svazu justice varuje ministerstvo, že nenavýší-li mzdy – uskuteční třídenní stávku v září. Neustálé zastrašovaní a vyhlášení směšných jednodenních stávek, pouze masy vede k tomu, že časem nebudou mít důvěru v odbory. Středula nás už několikrát přesvědčil o tom, že svou politikou nepomáhá proletariátu, ale naopak je pouze byrokratem, který dělá ústupy vládnoucí třídě. To se nejvíce projevilo při odstoupení z prezidentských voleb po obdržení peněžního daru (a doporučil svým podporovatelům volit Nerudovou, která sama nazvala odbory za komunistický pozůstatek) a v době, kdy sám odmítal organizovat stávky a demonstrace při nejhorších situacích. Sám situaci komentuje, že „Důvody pro stávku zaměstnanců justice, a také státních zastupitelstvích, jsou jasné.“ Jsou-li důvody jasné, proč odbory nejednají tak jak by měly? Klidně by mohli podpořit justiční zaměstnance v několikatýdenní stávce. V tak dlouhou stávku, dokud by nebylo nedosaženo požadavků.
Uběhl už víc jak měsíc a jednodenní stávka nic nepřinesla. Odbory měly už dávno v zájmu pracujících vyhlásit další stávku. Jsou postižené svým vlastním vedením, které funguje na bázi sociální demokracie. Plní výbornou roli pro stát, aby si pouze hráli na obránce proletariátu, ale v moment, kdy státu hrozí úpadek jednoho z největších základů státu – moc soudní – otáčí se zády k lidu a pro oportunismus jej zrazují.
Totiž v moment, kdy soudy nemají možnost fungovat pro stát jako nástroj k útlaku vedený kapitalistickou třídou, stává se kontrola státu pro kapitalisty a jejich loutky o dost těžší a přináší větší rozmach, peněžní ztráty a další státu škodící prvky. Pro stát je nezbytně nutné udržovat v chodu soudy. Soudy jsou jedním z hlavních pilířů států, které pomáhají vyvíjet útlak na většinu a zasazují se o udržení statusu quo. Stát si nemůže dovolit podcenit ony justiční zaměstnance. Kdyby měly odbory dělnické vedení, zahájilo by několikadenní stávky a stát by musel být okamžitě nucen udělat ústupky, jednat s odbory a musel by přistoupit i na požadavky stávkujících. Byť by nebyly požadavky 100 % naplněny, avšak z většiny ano, začal by si dávat větší pozor na moc lidu a jeho schopných odborů. I odbory se skutečně dělnickým vedením mohou být velmi nápomocné pro dosažení a hájení požadavků proletariátu. Proto je ale také nutné odsoudit špiony buržoazie, kteří jsou ve vedení zbyrokratizovaných odborů. Je nutné budovat nové a schopné vůdce odborů, kteří nejenže budou bránit proletariát svými činy, ale i tím, že se nebudou bát hájit změny skrze skutečné revoluční myšlenky kritizující shnilý kapitalistický aparát a požadujíc spravedlivější společnost!
Justiční stávky v zahraničních zemích
Uvedeme 3 země a skutečnou efektivitu dlouhých a opakujících se stávek, které přinesly zaměstnancům žádané navýšení platů a zlepšení pracovních podmínek.
Chorvatsko – zaměstnanci soudů zde stávkovali především za navýšení svých mezd. V červnu minulého roku přinesly stávky největší škody v podobě zrušení několika stání a projednávány byly pouze naléhavé případy. Na tuhle situaci musel zareagovat chorvatský premiér v podobě, že zvýší platy nejméně ohodnocených zaměstnanců státního a veřejného sektoru o 2500Kč. Zaměstnanci soudů zahájili další stávku v lednu, kdy stávka trvala 2 týdny. Poté jim byla zvýšena mzda o 7500Kč.
Španělsko – v loňským roce stávka trvala 2 měsíce, čímž muselo být přerušeno stovky tisíc soudních případů. Výsledkem stávky bylo navýšení mezd o více jak 11 000Kč.
Mexiko – v prosinci 2023 zahájili zaměstnanci federálního soudu čtyřdenní stávku (později prodlouženou o 5 dnů). Stávka byla vyhlášena jako reakce na navrhované rozpočtové škrty administrativou prezidenta Obradora. Navzdory ujištění prezidenta, že rozpočtové škrty neovlivní fungování soudnictví, pracující tvrdili naopak, že snížení vážně ovlivní jejich důchody, bydlení, zdravotní pojištění a důchodové dávky. Stávka naštěstí vedla k významným ústupkům.
Nejenže nesmíme plně důvěřovat odborům, ale především je musíme revolučně změnit na školy, které budou učit třídnímu boji, a které budou jednat skutečnými činy za naplnění zájmů proletariátu – osvobození od dnešního kapitalistického útlaku. Toho se ale nedosáhne nijak jinak než odstraněním tříd, které časem přijde se svrhnutím kapitalismu. Proto je naším úkolem a povinností každého komunisty přidat ruku k dílu a budovat skutečně revoluční komunistickou stranu. V našem případě budování Komunistické Avantgardy, která netají své úmysly a chce vést proletariát revoluční cestou za jeho osvobození, narozdíl od jiných rádoby komunistických a sociálně demokratických stran, které zdegenerovali a dnes pouze proletariát matou svým oportunistickým reformismem.
Napsal FK
Comments