Po týdenním příměří mezi IDF a Hamásem, které začalo 24. 11. 2023 a skončilo 1. 12. 2023 se toho moc nezměnilo. Jednalo se o příměří, které mělo dodat lidem nezbytné potřeby jako je voda, jídlo, lékárničky, oblečení, elektřinu atd. Mimo to, došlo k několika výměnám zajatců. Nejspíš by nás napadla výměna jako voják za vojáka nebo civilista za civilistu. Pravda je více než šokující. Zatímco teroristická organizace Hamás vyměnila zajaté vojáky IDF a pár nevinných civilistů, Izrael propouštěl pouze Palestinské obyvatele, kteří nebyli ozbrojeni a zajati byli pro dobro sionistické vlády Netanyahua, která se otevřeně zasluhuje o zlikvidování Palestinců. Co nám to tedy tvrdí ta Izraelská propaganda o nepřátelství pouze proti Hamásu? Vidíme, že to jsou pouhé kecy, kterými se snaží zmást lid a udržet si svá místa. Pravda je taková, že Palestinci několik desítek let trpí genocidou ze strany sionistů, kteří mají touhu po tom, aby po časových intervalech zabrali více území, osad a chladnokrevně zabíjeli obyvatele, kteří se nedopouští ničeho jiného než toho, že pracují a snaží se přežít přes veškerý útlak, který jim škodí, tj. útlak ze strany Hamásu, Izraele a dalších imperialistických mocností, které přilévají benzín do konfliktu a zavírají oči před genocidou přetrvávající od minulého století do dnes. Výsledkem příměří je pokračování utrpení (den po ukončení míru umřelo přes 150 palestinských obyvatelů a přes 500 bylo zraněno).
Imperialismus nezná slitování, Nakba negace negace
Západní imperialistické mocnosti se snaží každý den vydávat co nejvíce lživé propagandy o dění v Palestině. Pro-západní kapitalistické země se s radostí těmto propagandám podrobí a šíří lži po své zemi. Není žádný rozdíl mezi západním a východním imperialismem. Oběma blokům nejde o lid, nýbrž o neokolonialismus, kterým by si dokázali vytvořit vliv nad danou zemi, a tím rozšířit hranice sféry vlivu. Bylo by to mělo skončit vítězstvím západu nebo východu, vykořisťování by nadále dennodenně přetrvávalo. Stejně tak by přetrvávalo násilí policie vůči lidi, kteří se jim nehodí a jsou až moc proti režimu. Kapitalismus by zůstal a ten si lidé v dnešní době již nepřejí právě z oněch důvodů a tisíce dalších!
Podívejme se na to z trochu bližšího pohledu, uchopme věc u kořene. Pozorujeme negaci negaci Nakby? Významem slova Nakba je násilné osídlování a likvidace dané společnosti. Nakba, která začala roku 1948 si vyžádala několik tisíce nevinných obětí. Současná válka mezi Izraelem a Palestinou si vyžádala největší počet obětí ze všech válek, které kdy měl Izrael a Palestina mezi sebou. Ovšem kvantita obětí je kvalitou pro Palestinu, jenž Izrael v počtu mrtvých nesahá Palestině ani po kotníky (co by ne, když Izrael má jednu z nejmodernějších armád světa). Samotný Izrael v roce 2011 schválil zákon Nakba, který zakazuje vládní financování institucí, které připomínají události Nakby. Ukazuje to totiž realitu a imperialisté neradi ukazují realitu lidu, důvodem je ohrožení politiky kapitalismu, oligarchie a kapitálu.
No a proč negace negace? Neustále se ve větších počtech osidluje, politika Izraele se dopouští více válečných zločinů, zabíjí pro radost, mění geografii a z předchozích událostí se vše opakuje v několikanásobně větším měřítku. Údivem byl zatykač vydaný Francií na Syrského prezidenta Bašára al-Asada za svou politiku, ale kde je zatykač na ostatní zločince? Dočká se ho Netanyahu za svou politiku? Za politiku podporující genocidu, násilné osídlení nevinných civilistů, nevhodné řeči vypuštěné do etheru atd.?
Izraelské okupační síly (IOF) zahajují hromadné kampaně únosů vůči nevinným vysídleným Palestincům. Mezi zajatými jsou lékaři, novináři a děti (13 let). Jsou násilím svlečeni do spodního prádla a před zraky svých rodin jsou zbiti. Postřelen je každý, kdo se nechce podrobit ponižujícím rozkazům.
Celosvětový odpor k sionstické vládě Izraele
Občas se zdá, že stát za Palestinou je větší zločin než stát za Ruskem. Svět je zaplaven vlnami demonstrací, které vyjadřují solidaritu palestinskému obyvatelstvu. S demonstracemi jdou ruku v ruce i snahy o podkopávání základních demokratických práv. Člověk nesmí být moc slyšet jinak je označen za člověka, který situaci zbytečně vyhrocuje a desorientuje masy. Stejně tak tomu bylo, když metropolská policie Londýna hledala naše soudruhy ze Socialist Appeal. Naštěstí vše dopadlo dobře.
Další věcí je zákaz hesel, doplňků a dalších věcí jako postupné podkopávání demokratických práv. Občas se dokonce podpora Palestiny bere jako podpora Hamásu, ale to je mylné posouzení, protože podporovat Hamás neznamená podporovat Palestinu. Je to právě Hamás, který Palestincům situaci společně se sionisty komplikuje. Stejně tak jako poslední dobou rozporuplné heslo „From the river to the sea, Palestine will be free“, kterého politici využívají pro podkopávání a ničení palestinských demonstrací za účelem je vystrašit, že z toho bude mít člověk problém, protože říkat takové heslo přeci znamená neuznávat Izraelský stát a touhu potom ho zničit. Jaká ironie a pokrytectví, když vidíme, co provádí Izrael s Palestinou! Najednou je kapitalistům jedno, co vlastně tohle heslo původně znamená. Už i nesouhlas s Izraelskou vládou je brán špatně. Každý člověk, který nesouhlasí s režimem Netanyahua je nálepkován jako anti-semitista. Z ničeho nic je problém rozeznat rozdíl mezi anti-sionismem a anti-semitismem. Musíte akceptovat názor, který zastává vláda, protože pokud si uděláte názor svůj, jste nejspíš člověk, který sympatizuje s totalitními režimy.
Už v Praze byla jedna demonstrace kvůli heslu zakázána pražským magistrátem, který dodal, že provolávání tohohle hesla může být považováno za trestný čin. Aktivisté, kteří plánovali demonstraci byli udiveni, že se jedná o nedorozumění a heslo je bráno v původním slova smyslu. Problémy s kapitalisty a policií. To je to, co co bude v budoucnu ničit snahy o podporu pro Palestinu. Jisté je to, že lid mlčet nebude.
Může proletariát něco dokázat?
Nemůžeme sázet na odbory, protože Středula se sám hlásí ke straně Izraele. Je důležité se organizovat, šířit pravdu o situaci v Palestině a její historii, která otročila imperialistům. Pracující lidé jsou tou silou, která dokáže skrze stávky a blokování exportu zbraní a munice pro Izrael, podpořit Palestinu. Mnoho lidí nadává, že jako pracující lidé jsme zcela bezmocní. Opak je pravdou. Uvědomí-li si proletariát svou moc, dokáže věci, o kterých se mu ani nezdá. Důležitým a prvotním úkolem je, abychom se organizovali v organizaci, která bude hájit zájmy proletariátu, a nikoliv zájmy kapitalistů. Organizovat se v revoluční organizaci namísto reakční. Je třeba se sjednotit a bojovat proti imperialismu, protože samotný proletariát prostředky pro blokaci má. Každodenně bojovat za svobodu od válečných štváčů a omezit počet mrtvých. Nutno podotknout, že musíme bránit svobodu slova a nenechat se řídit kapitalisty, aby nám říkali, co můžeme říkat a co nemůžeme. Doba je špatná, ovšem pouze dočasně. Proletariát si svůj triumf vydobude a zničí kapitalismus.
Britští Trockisté předpovídali krveprolití po rozdělení Palestiny do dvou území!
Už v listopadu roku 1947 měli britští trockisté v magazínu RCP (Revolutionary communist party) Socialist Appeal jasný internacionalistický postoj, proti rozdělení Palestiny do dvou území, které by přineslo krveprolití, hranice náboženství a zhoršení podmínek pro dělnickou třídu. Nesmíme zapomenout na to, že SSSR zradil postoj komunismu a byl za rozdělení území. Nyní zkrácený překlad z článku vydaný v magazínu RCP Socialist Appeal:
„Zlomyslný plán, pro který imperialismus a sionismus dělají propagandu“ – to byla slova, jimiž stalinistický list Palestinských Arabů „Al-Ittihad“ charakterizoval plán rozdělení na mnoho let. Židovský stalinistický list „Kol-Ha'am“ se neostýchal odsuzovat Partition podobnými slovy. Opozice proti Partition byla možná to jediné, na čem se obě stalinistické strany v Palestině, židovská a arabská, sjednotily.
Obě strany však budou muset změnit svůj postoj. Rozdělení Palestiny, které bylo vždy nejen námi marxisty, ale dokonce i stalinisty a Arabským národním hnutím považováno za imperialistický plán, jehož cílem je přivést Palestinu ke společným problémům a vzájemnému krveprolití mezi Araby a Židy – tento zlomyslný imperialistický plán byl schválen a podporován v OSN Ruskem.
Argument ruského delegáta v OSN, že napětí mezi Židy a Araby znemožňuje vytvoření nezávislého sjednoceného státu, byl převzat přímo z lexikonu imperialismu. Místo toho, aby stalinistická byrokracie požadovala sjednocení zemí arabského východu, které byly více než 30 let rozděleny imperialismem, podpořila nové rozdělení.
Daleko od toho, aby šlo o „řešení“ rozdělení problému Palestiny, rozdělení pouze prohloubí napětí mezi Araby a Židy a odkloní boj utlačovaných dělníků a rolníků z arabského východu od skutečného třídního boje….
Rozdělení Palestiny znamená nejen nebezpečí pro existenci židovské menšiny v této zemi a pro židovské komunity na celém arabském východě: je to také rána pro třídní boj Arabského dělnického hnutí, které vzešlo z rozvoje válečných let, rána pro agrární revoluci. Je to klín v srdci arabských zemí, jejichž pokrok může zaručit pouze jejich sjednocení.
Všechny tyto úvahy se staly irelevantními pro stalinistickou byrokracii, pokud jde o uzavření diplomatické dohody s imperialismem.“
Proto my marxisté máme úplně stejný postoj jako kdysi naši soudruzi z roku 1947, v tom roce dokázali na základě marxistické analýzy předpovědět dnešní krveprolití mezi dvěma zeměmi. Internacionalistický postoj je jeden z nejdůležitějších postojů, který musí marxista být schopen přijat. Stejně tak jsme učinili při Rusku a Ukrajině, Izraeli a Palestině, Venezuele a Guyaně a v historii v mnoha imperialistických válkách téže. Třídní boj je jedinou cestou k osvobození proletariátu a jedinou cestou k ukončení imperialistických válek a produktů kapitalismu jako jsou hladomor, neokolonialismus, nezaměstnanost, bezdomovectví a další! Jedině sjednoceně lze těchto úkolů dosáhnout. Budujme společně revoluční síly a bojujme vůči těm, co chtějí zachovat status quo, protože revoluce je nevyhnutelná! Důležité je, abychom byli připraveni dobýt moc lidu (diktaturu proletariátu), stejně tak jak byli kdysi připraveni Bolševici.
Comments