Ve dnech 16. 12. a 17. 12. naše organizace pořádala zimní marxistický seminář Friedricha Engelse. Jednalo se o naší dosud největší a nejúspěšnější marxistickou školu, které se mohl každý osobně zúčastnit na dvou místech (Praha – PV9, Brno – OV KSČM), anebo se připojit online prostřednictvím discordu. Pozoruhodná je pro nás zejména účast celkem devíti lidí zvenčí naší organizace, kteří se o naší události dozvěděli prostřednictvím našich profilů na sociálních sítích. To naznačuje zvýšení dosahu naší práce a i respektu k ní. Díky hybridnímu charakteru semináře (osobní setkání+discord) a překladu se mohli zúčastnit marxisté nejen z Česka a Slovenska, ale i jednotlivci ze zahraničí. Nikdy nebyla lepší doba se navzájem učit marxistickým myšlenkám!
Marxistická teorie je základ našeho politického boje
Nejsme zábavním klubem, který by komunismus bral jen jako nějakou svou osobní identitu pro chlubení se mezi kamarády. Jsme revoluční organizací která staví svůj boj na marxistické teorii. Proto jsme se po celou školu věnovali studiu marxismu, obsaženému zejména v Engelsově díle Vývoj socialismu od utopie k vědě, a Marxově Mzdě ceně a zisku. Jelikož měli všichni naši členové a kontakty za povinnost si Engelsovu brožuru do začátku školy přečíst, školu jsme pojmenovali právě po něm. Brožura Vývoj socialismu od utopie k vědě obsahuje samotné základy marxistické teorie, a tak byla celá škola ideální příležitostí zejména pro nově začínající komunisty k posílení jejich politicko-teoretického uvědomění.
Po rychlém úvodu soudruha RS jsme přednáškovou část odstartovali tématem dialektického materialismu, který měl na starost slovenský soudruh Gaňa. Nebylo náhodou, že jsme jako první dali na program právě marxistickou filosofii. Za strašidelně působícím názvem „dialektický materialismus“ se skrývá celkem jednoduchá myšlenka, že vše okolo nás je odvozeno od hmoty a hmota je v neustálém pohybu. Na otázku co bylo dříve, zda myšlenka nebo hmota odpovídají marxisté – hmota. Nebyl to Bůh, který stvořil člověka, ale byl to člověk, se svým hmotným mozkem a centrálním nervovým systémem, který stvořil ideu Boha, aby si vysvětlil tehdy nevysvětlitelné přírodní procesy. Dialektika nám říká, že co byla pravda včera, nemusí být pravda dnes, protože je vše v neustálém vývoji. A tak i zatímco byla idea Boha a duchů ve své době progresivní, protože se na základě těchto představ člověk odlišil od zvířat, která pro přírodní jevy nehledají vysvětlení, dnes už progresivní není, jelikož doba pokročila a s ní i lidské znalosti a poznatky o tomto světě. Poté, stejně jako po každé z následujících přednášek, byla zahájena moderátorem diskuze, které se mohl zúčastnit každý se svými připomínkami, otázkami a komentáři.
Druhým tématem byl utopický socialismus, kterého se zhostil slovenský soudruh Brišo. Pro tohoto soudruha se jednalo o vůbec první veřejnou přednášku, kterou si v rámci naší organizace připravil, a nutno říci, že kvalitou nezaostávala za ostatními. Stejně jako mělo lidstvo svoje „dětské období“ ve kterém bylo progresivní věcí věřit na duchy a Bohy, měl toto dětské období i socialismus. Socialismus nespadnul z nebe jako hotová, do podrobna sepsaná teorie. Prvotní komunismus ve společnosti prvobytně pospolné nebylo třeba analyzovat a teoreticky objevovat. Byl lidem dán jako přirozená forma přežití. Následné myšlenky o něm se započaly v hlavách lidí rozvíjet už od časů antiky, a první ucelenější představy spojené s přechodem od společnosti kapitalistické rozšiřovali zejména tři vlivní utopičtí socialisté z přelomu 18. a 19. století – Henri de Saint-Simon, Charles Fourier a Robert Owen. Jejich myšlenky však byly omezené dobou ve které vznikaly, kdy byl proletariát pouhou malou částí společnosti, politicky zlomený a zdánlivě bezbranný. Cílem těchto utopistů nebylo za socialismus bojovat, ale přesvědčit kapitalisty, že je socialismus lepší zřízení než kapitalismus. Následný rozvoj proletariátu s jeho organizacemi znamenal i rozvoj socialistických myšlenek a jejich postavení na vědeckou základnu Marxem a Engelsem.
Sobotní program byl zakončen finančním apelem soudruha Lebeděva, který rozjel diskuzi o významu financování revoluční organizace a obětech jejích členů pro revoluční věc. Tento apel byl rovněž zatím nejúspěšnějším v naší historii.
Druhý den odstartoval soudruh Honcović svou přednáškou na politickou ekonomii. Téma politické ekonomie je velmi komplexním. Je velice obtížné, a pro jednotlivce možná až nemožné zodpovědět každou otázku ohledně fungování kapitalistické ekonomiky a pracovní teorie hodnoty. Marx s Engelsem na toto téma sepsali mnoho knih, včetně tlustých svazků Kapitálu. Existuje však jedno zásadní pravidlo, které nám říká, že aby byla věda vědou, potřebuje zkoumat objektivní zákonitosti fungování hmoty. Můžeme se subjektivně cítit být jiným pohlavím než mužem nebo ženou, a my takové lidi respektujeme, což ovšem nepopírá objektivní existenci dvou pohlaví, která nám byla dána rozmnožovacím procesem savců. Stejně tak mohou třeba takoví pravicoví libertariáni přisuzovat zboží různé subjektivní hodnoty, což ovšem nepopírá existenci objektivní směnné hodnoty zboží. A každý kdo chce skutečně k tématu politické ekonomie přistupovat vědecky, musí tyto objektivní zákonitosti fungování ekonomie objevovat.
Poslední přednášku na téma historického materialismu vedl soudruh Erleček. Téma historického materialismu a materialismu dialektického se odlišuje pouze ze studijních důvodů. Ve skutečnosti se však jedná o aplikaci marxistické filosofie na historii. Stejně jako marxistická politická ekonomie objevuje objektivní zákonitosti svého fungování, tak jako marxisté tvrdíme, že tyto objektivní zákonitosti má i věda historie. Dodnes se buržoazní historici snaží historii prezentovat jako náhodný soubor událostí, které se mohly stát ale také nemusely. Jistě, nemusel se narodit Hitler. To by ovšem neznamenalo, že v Německu a dalších zemích svého času neexistovala živná půda pro fašismus, v podobě zradikalizované maloburžoazie s lumpenproletariátem v jejím područí. I bez Marxe by vznikl marxismus, i když s jiným jménem. Historie nám odkryje svá tajemství jen pokud jsme schopni jí vnímat v kontextu bojů existujících společenských tříd. Každá diskuze byla plodná, kvalitní, široká co se týče jejích účastníků, a velká část účastníků si dělala poznámky pro nabytí nových vědomostí.
To však nebylo z programu vše. Plán pokračoval dál diskuzí ohledně změny jména organizace a hlasováním o novém názvu, s právem volit každého člena. Neděle byla ukončena závěrečným slovem, který pronesl soudruh Frankel, který mimo jiné vedl právě i diskuzi ohledně změny názvu organizace. Nebyla by to marxistická škola, kdyby nebyla uzavřena společným zpěvem Internacionály!
Vpřed za Komunistickou Avantgardu!
Jak jistě víte, naše organizace se dříve jmenovala Marxistická Alternativa. Proč přišla změna? Máme nespočet změn ve světě – zejména co se týče změn myšlení studentů a pracujících. S těmito změnami musí udržet krok celá naše internacionála - International Marxist Tendency (IMT), která je připravena reagovat na akce probíhající ve světě. Současná krize kapitalismu se neustále prohlubuje a strany, které mají hájit zájmy pracující třídy v tomto úkolu zcela selhávají, včetně stran komunistických. De jure máme třeba v Česku komunistickou stranu s 20 000 členy. Ve skutečnosti se ale čím dále tím více redukuje na úroveň malé sekty zcela odstřižené od mas, která jen vyhlíží volební úspěchy za každou cenu – i za cenu jednoty s nepřáteli pracujících. Mezitím však poptávka po komunismu narůstá, a to zejména mezi mladými lidmi, od kterých je KSČM dokonale odtržena. Slovo „socialismus“ je samotné často pro mnoho lidí zdiskreditováno reformisty jako je třeba Bernie Sanders, kteří se stále ještě k socialismu hlásí. Mnoho z těch nejpokrokovějších lidí se nepovažuje za socialisty, nýbrž za komunisty, ve snaze pojmenovat své politické přesvědčení. A právě s touto změnou uvědomění chceme udržet krok, ve snaze získávat na svou stranu právě tyto nejpokrokovější vrstvy studentů a pracujících.
Naší prací je dávat alternativu lidem, kteří chtějí budovat skutečnou komunistickou stranu. Jsme politicky vyjasněnější a radikalizujeme se s tím, jak se radikalizují masy, mezitím co je pro mnohé levičáky na hraně radikality, pokud se otevřeně k levici hlásí. Nebojíme se říct, kdo jsme zač, i když víme, že být otevřený v rámci našich postojů znamená opovržení ale i možnou perzekuci ze strany kapitalistické vládnoucí třídy. My jsme ta komunistická strana, která hájí zájmy pracujících a sjednocuje je. Nejsme stranou na jednotu levice, která by mezi sebe přijímala zpátečnické živly, které mohou naší stranu pouze táhnout ke dnu.
Tuto změnu odstartoval úspěch Britské sekce IMT – Socialist Appeal, která na svém Revolučním Festivalu 2023 soudruhem Robem Sewellem oznámila překročení hranice 1000 členů a aktuální členství o čísle 1101! Chceme být vůdčí komunistickou internacionálou, která povede český a slovenský proletariát k úspěchu a vkročení do světové revoluce. Proto jsme se z Marxistické Alternativy přejmenovali na Komunistickou Avantgardu!
"Komunisté pokládají za nedůstojné, aby tajili své názory a úmysly. Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu. Nechť se panující třídy třesou před komunistickou revolucí! Proletáři v ní nemají co ztratit, leda své okovy. Dobýt mohou celý svět." - Karl Marx