top of page

Důchodová reforma v Rusku – Bohatým dávat a chudým brát

  • Obrázek autora: RCI
    RCI
  • 3. 11. 2018
  • Minut čtení: 2


Odpor proti reformě zasáhl celou ruskou společnost, od mladých po staré

Bez ohledu na odpor občanů (kolem 83% občanů se během průzkumů vyjádřilo proti) ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o navýšení věku odchodu do důchodu. Do roku 2034 se tento věk navýší o pět let pro naprostou vetšinu žen a mužů.

Během několika měsíců v Rusku probíhaly vlny systémových KSRF (Komunistická strana Ruské federace) a nesystémových (organizovaných převážné aktivisty a hlavně Navalným) protestů. Preference vládnoucí strany Jednotné Rusko podstatně klesly, ale zdá se, že nic z toho již od začátku nemohlo zabránit vládě reformu uskutečnit.

Systémovou kritiku vůči reformě často předkládala KSRF, která se dokonce pokusila zorganizovat referendum. Ale svou nejvýraznější a nejrozsáhlejší podobu občanský odpor získal v pouličních protestech. Slogany demonstrantů se většinou točily kolem populárního tématu v ruské společnosti – to jest korupce mezi úředníky. Dalším tématem je odraz skutečnosti, že demografie v oblasti věku dožití v Rusku zůstává na poměrně nizké úrovni. Podle zástupkyně ředitele HSE Institutu pro sociální politiku Oksany Sinyavské, již do reformy, a tedy při věku odchodu do důchodu u mužů ve věku 60 let, byla pravděpodobnost dožítí do penze u současných dvacetiletých mužů v Rusku na úrovni 68%. S nárůstem věku odchodu do důchodu ve věku 65 let klesne tato hodtota pod hranici 60%. U žen není situace tak kritická, jedná se o pokles z 92% (Do reformy byl věk odchodu do důchodu u žen 55 let) na 85,5% (po reformě).

Ale podívejme se na argumenty vlády, které vycházely z toho, že poměr pracujících k důchodcům klesl natolik, že už prý bylo nemožné věk odchodu do důchodu nezvyšovat. Záměrně však vláda neuváděla, kolik důchodců v Rusku nadále i po formálním odchodu do důchodu pracuje (15 milionů oproti celkovému počtu 42 milionu důchodců v roce 2017), což výrazně vrhá stín na argumenty, kterými se vláda ohání. Navíc od sovětské doby se produktivita práce výrazně zvýšila a nyní je výroba mnohem efektivnější, a podobně jako na celém světě se není důvod domnívat, že tato reforma byla nuceným opatřením, a že není dostatek prostředků pro důchodce.

Nakonec marxismus, jakožto pohled na svět, uvádí a hodnotí všechny jevy ve světě jako jevy založené na třídním boji. Třída jako taková je určena svým postojem k výrobním prostředkům. Přitom třída pracujících se jako jediná přímo dotýká produkce - tím, že se na ní bezprostředně podílí. Při výrobě jedním z nejdůležitějších faktorů byl a zůstává čas, strávený u této výroby. Je na čase se zeptat:

Kdo z důchodové reformy profituje? Zjevně jsou to zaměstnavatelé, či obecně podnikový kapitál.

Navíc důchodová reforma v Rusku, stejně jako kdekoliv jinde ve světě, jako taková napomáhá reformě trhu práce. Po jejím uplatnění na trhu práce nastoupí redistribuce jeho přímých a v rámci kapitalismu porobených účastníků - pracujících, kdy mnoho lidí v předdůchodovém věku, kteří nemají vysokou šanci získat lepší a lépe placenou práci budou muset přijmout alespoň nějakou. A toto přímo ovlivňuje i všechny pracující obecně, protože i ti ostatní budou muset prodávat svou práci levněji, protože jinak jim tu práci vezmou ti, kteří jsou okolnostmi donuceni jí prodávat ještě více levněji.

Přidej se!

Děkujeme za odeslání!

bottom of page