Marxistická teorie je základ, na němž stavíme naše analýzy, perspektivy, program a naše participace v hnutí je na tom založená. Je to náš „návod k akci.“ Proto klade Mezinárodní Marxistická Tendence takový důraz na vzdělání.
Vypracovali jsme komplexní vzdělávací plán pro naše soudruhy, abychom jim pomohli v politickém vývoji. Naši soudruzi z redakce Socialist Appeal připravili kratší seznam děl klasiků, které zajisté pomohou v upevňování myšlenek a metod marxismu. Rádi bychom tímto doporučili všem členům a zájemcům o marxismus, aby si tato díla přečetli. Těmito díly si projdete marxistickým kurzem vzdělávání za méně než 12 měsíců.
Výběr literatury je skvělým úvodem do některých základů marxistické teorie. Je mnoho a mnoho dalších děl, která se mohou přidat, to záleží individuálně na každém člověku, jeho zájmech a práci. Je možné, že některá tato díla budou potřebovat větší prioritu před tímto seznamem. Ale když budeme svědomitě a systematicky pracovat s tímto seznamem děl, ne je pouze číst, ale i diskutovat o jejich idejích s ostatními, dospějeme tak ke komplexnímu zlepšení v porozumění těchto děl, jejich myšlenek i marxistické metodiky. Tím pádem budeme v mnohem lepší pozici pro to, abychom se zaměřili na další klasická marxistická díla, která jsou zahrnuta v plném vzdělávacím plánu. Nejen to, budeme mnohem schopnější aplikovat tyto metody v praxi a budeme schopnější budovat IMT a bojovat za socialismus! Tato díla mohou být rozebírána na schůzích poboček IMT. Zkušenější soudruzi jsou zároveň k dispozici novým členům, sympatizantům a zájemcům sejít se a nad teorií společně podiskutovat.
ABC Marxismu
Tři zdroje a tři součásti marxismu – V. I. Lenin
Tento krátký článek popisuje nejzákladnější, ale zároveň nejdůležitější základy marxismu: Jeho filosofii, porozumění historii a analýzu ekonomiky.
Manifest Komunistické strany – Karel Marx a Friedrich Engels
Zakládající dokument komunistického hnutí. Aktuálnější než kdykoliv předtím, i když byl napsán před více jak 160 lety. I když je relativně krátký, každá věta je plná obsahu, tudíž někomu připadá těžší na čtení. Pokud si ho jednou opatrně a důkladně přečtete, zjistíte, že myšlenky a celá idea do sebe začne zapadat, jako dobře zkomponovaná píseň. Manifest je dobré si přečíst čas od času znovu, protože s každým přečtením v něm člověk najde něco „nového,“ co mu předtím uniklo.
Marxistická filosofie
Vývoj socialismu od utopie k vĕdĕ – Friedrich Engels
Socialismus existoval dlouho před Engelsem i Marxem, ale zůstával jen „dobrým nápadem,“ až do doby kdy byl vyvinut vědecký socialismus. Engels zde rozebírá různé utopicky socialistická hnutí minulosti a jejich omezení.
Marxismus a stát, anarchismus a reformismus
Stát a revoluce – V. I. Lenin
Stát a revoluce byl napsán, aby připravil Bolševiky na jejich úkol v roce 1917 – dovést ruskou dělnickou třídu k moci. Dílo analyzuje původ státu, jeho roli v udržování vlády kapitálu, nutnost svrhnout buržoazní stát, jak se má užívat dělnický stát k obraně socialistické revoluce a jak stát, jakožto nástroj vlády jedné třídy nad druhou odumře při přerodu socialismu v komunismus, jako výsledek toho, že přestanou existovat třídy. V této knize Lenin též popisuje pohledy anarchistů a reformistů na tuto otázku a odhaluje jejich omezení.
„Přechodná metoda“
Přechodný program – Lev Davidovič Trocký
Jak marxisté používají programové požadavky, aby získali dělnickou třídu pro cíle revolučního socialismu? Trocký objasňuje potřebu přechodných požadavků k překlenutí mezery, mezi „minimálními požadavky“ a „maximálními požadavky.“ Mezi současným uvědoměním dělnické třídy a potřebou socialistické transformace společnosti a mezi revoluční stranou a pokrokovým dělnictvem.
Masová organizace dělnické třídy
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu – V. I. Lenin
Komunistická Internacionála byla zformována po Říjnové revoluci, převážně z levicových částí Socialistické Internacionály. Mnoho z nich mělo ultralevičácké pozice, jako reakci na reformistické vedení socialistických stran. Lenin užíval tuto knihu k výchově mladých kádrů Kominterny v metodách bolševismu ve vztazích mezi třídou, stranou a vedením. Je to mistrovské dílo marxismu, aplikující základy nastíněné v Manifestu:
„V jakém poměru jsou komunisté k proletářům vůbec? Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám. Nemají zájmy odlišné od zájmů celého proletariátu. Nevytyčují žádné zvláštní zásady, podle nichž by chtěli přetvářet proletářské hnutí.“
A co Sovětský svaz?
Zrazená revoluce – Lev Davidovič Trocký
Proč sovětský stát zdegeneroval v monstrózní, byrokratický Stalinův režim? Lev Trocký analyzuje, jak se to stalo, sovětský stát takový, jaký byl ve 30. letech, potenciál na pravý socialismus naznačený pokrokovostí SSSR, namísto byrokracie a jaké jsou úkoly marxistů s tím související. Do budoucna předpokládá, že pokud politická revoluce neuspěje ve svrhnutí byrokratického režimu, bude to mít za následek návrat kapitalismu a bude to mít tragické následky pro sovětskou i světovou dělnickou třídu.
Úvod do marxistické ekonomie
Námezdní práce a kapitál – Karel Marx
V této krátké knize Marx popisuje každodenním jazykem, jak práce tvoří hodnotu, jak kapitál vykořisťuje práci a jak fungují mzdy za kapitalismu. Excelentní úvod do marxistické ekonomie.
Mzda, cena a zisk – Karel Marx
V této práci Marx vysvětluje, jak cena souvisí s hodnotou komodity a odkud se vlastně bere zisk. Další skvělý úvod do marxistické ekonomie.
Imperialismus a válka
Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu – V. I. Lenin
Kapitalismus sehrál historicky progresivní roli, když osvobodil humanitu z jařma feudalismu. Svým rozvojem výrobních sil, který neměl obdoby, tím položil základy pro socialismus. Jak systém dosahoval svých mezí, objevil se imperialismus a světové války. Toto dílo bylo sepsáno uprostřed 1. světové války, aby vytrénovalo marxisty na novou úroveň, po zradě některých vůdců Socialistické Internacionály, kteří raději kapitulovali před „svou národní“ buržoazií. Osvětluje, jak industriální velkokapitál dominuje nad malovýrobním kapitálem. Detailně popisuje vzestup gigantických monopolů, které hromadí enormní množství bohatství v rukou pár jedinců. Dodatkem popisuje, jak imperialistické země prosazují svou nadvládu nad ostatními skrze export kapitálu, podmínky obchodu, ve kterých má navrch silnější země a užívání vojenské síly k prosazení své vůle.