Nedávný průzkum veřejného mínění provedený Evropskou vysílací unií ukázal, že 59 % mladých Čechů by bylo ochotno se aktivně zapojit do protestů proti vládě. Nejedná se o ojedinělý výsledek, rostoucí nespokojenost s kapitalismem napříč Evropou a Amerikou zaznamenávají i další průzkumy.
V dubnu tohoto roku zorganizovalo sdružení televizních a rozhlasových stanic Evropská vysílací unie sociologický průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 580 tisíc lidí ze třinácti evropských zemí. Dotazník byl zaměřen na mladé lidi mezi osmnácti a třiceti čtyřmi lety. Průzkum je součástí projektu Generation What? a byl spolufinancován Evropskou unií. Jeho cílem je pochopit, jak vnímají studenti a mladí pracující svou budoucnost. Kromě jiných ekonomických a politických otázek se studie respondentů také zeptala: Kdyby se v následujících dnech či měsících rozhořely studentské protesty proti lidem, kteří jsou nyní u moci, byl bys ochoten se aktivně zúčastnit?
Na otázku odpověděla více než polovina dotázaných pozitivně. Největší nespokojenost zaznívala z Řecka, se vzdorem proti vládě tam souhlasilo 67 % dotázaných. V těsném závěsu následovala Itálie a Španělsko, změnu zde podporuje 65 % a 63 % mladých. Česká republika se v žebříčku nejrevolucionářštějších zemí zařadila na pátém místě. Do vzdoru proti vládnoucímu aparátu by se u nás zapojilo 59 % mladých. Průzkum také zjistil, že 89 % mladých Čechů si myslí, že v dnešní společnosti je penězům přikládán příliš velký význam a dalších 83 % věří, že banky vládnou světu. Třetina lidí má za to, že většina politiků je úplně zkorumpovaná.
Zjištění, že většina mladých Evropanů by se postavila proti lidem u moci a požadovala radikální změnu systému je jistě velice zajímavé. Nejedná se ale o ojedinělý úkaz. Tento trend je v posledních letech zaznamenáván politology po celém světě. Například nedávná studie uveřejněná v časopise Journal of Democracy uvádí, že spokojenost se systémem parlamentární demokracie v Evropě od roku 2010 trvale klesá a s ní se propadá i volební účast. Je to náznakem toho, že současná vládnoucí elita nedokáže řešit skutečné problémy běžných občanů. Lidé po celé Evropě hledají alternativy. Vidět to bylo třeba v květnu tohoto roku na prezidentských volbách ve Francii, kdy progresivní kandidát Mélenchon jen těsně nepostoupil do druhého kola. V Británii zažívá boom Labouristická strana v čele s Jeremym Corbynem. Navzdory všem předpokladům, dosáhli Labouristé obrovské popularity a v letošních volbách skončili se ziskem 40 % hlasů. Labouristé jsou dnes díky své obrovské oblibě největší politickou stranou v Západní Evropě, strana má v současnosti více než půl milionu členů.
Rostoucí odpor k establishmentu je patrný i ze druhé strany světa ze Spojených států. I v tradiční kapitalistické velmoci v posledních letech sílí socialistické preference. Nedávný průzkum YouGov Survey ukázal, že více mladých Američanů preferuje socialismus než kapitalismus. V průzkumu vyjádřilo pozitivní názor na socialismus 43 % dotázaných, kapitalistické ideje se zamlouvaly jen 32 % lidí pod 30 let. 69 % mladých Američanů také odpovědělo, že v příštích prezidentských volbách by podpořili socialistického kandidáta. V Americe se jedná o zajímavý fenomén, tisk zde mluví o „rudé generaci“. Podle Washington Post mají mladí větší zájem o socialismus, protože jsou více otevření novým nápadům. List The New York Times zase poukazuje na skutečnost, že pro mladé lidi má současný ekonomický systém jen málo co nabídnout. V USA dnes zažívají mladí nejhorší životní podmínky od velké finanční krize roku 1929. Většina mladých studentů je po značnou část života zatížena vysokými studentskými půjčkami a nemají ani dostatek peněz na to, aby založili vlastní rodiny. Mnohé studenty a mladé pracující také znepokojuje změna klimatu, USA se totiž po Číně pyšní druhými nejvyššími emisemi CO2.
