top of page
Vyhledat

Útoky na český sociální stát

Aktualizováno: 29. 11. 2022

Již nějakou dobu se ze strany vlády Petra Fialy objevují tendence, které přímo útočí na český sociální stát. Zavedení školného na vysokých školách, dvojí kvality zdravotní péče a zvýšení důchodového věku se začínají stávat celkem reálnou možností.


Posunutí důchodového věku


Někteří členové vlády Petra Fialy, včetně samotného premiéra, se začínají přiklánět k názoru, že je nevyhnutelné, že se věk odchodu do důchodu bude muset zvyšovat. Podle pracovních návrhů Ministerstva práce a sociálních věcí by se do roku 2070 mohl odchod do důchodu postupem času posunout na 68 let, s tím, že přes současnou hranici 65 let by se odchod do důchod mohl dostat už v roce 2034. Ministerstvo práce a sociálních věcí má už také připravený pracovní návrh, ve kterém stojí, že by se důchody v příštích několika letech mohly ve vztahu k průměrné mzdě postupně snižovat. Podle již zmíněných návrhů Ministerstva práce a sociálních věcí by se důchodový věk měl zvyšovat postupně a nemělo by dojít k razantní změně, ale měl by se zvyšovat postupně, a to o měsíc za každý rok.


Důvod pro zvýšení důchodového věku je podle Ministerstva práce a sociálních věcí důchodový deficit, který začne narůstat po roce 2032 a zároveň také velký nárůst důchodců. Od devadesátých let se počet důchodů zvýšil z 1,7 milionů na 2,36 milionů, po roce 2030 má toto číslo narůst o další statisíce, protože do důchodu půjde velká část tzv. „Husákových dětí“.


Zvyšovaní důchodového věku a snižování důchodů ve vztahu k průměrné mzdě, i přesto, že obě tyto věci mají probíhat postupně, a nikoliv razantně, je pro nás samozřejmě naprosto nepřípustné. Každý příslušník proletářské třídy by měl mít právo na slušný a klidný důchodový odpočinek. To je něco, co dnešní důchodci zkrátka nemají. V Česku žije přibližně 2,36 milionů důchodců a asi 889 tisíc z nich se na přelomu roku 2021 a 2022 ocitlo v chudobě a v roce 2019 bylo 41,2 procenta samostatně žijících důchodců ohroženo příjmovou chudobou. Vláda v tuto chvíli musí důchodcům pomáhat a zastavit jakékoliv zvyšování důchodového věku a zpomalování zvyšování důchodů.


Nadstandard ve zdravotnictví


Dvojí kvalita ve zdravotnictví je něco, co není pro Českou republiku nic nového, před 9 lety byla totiž v Česku zrušena Ústavním soudem. Současný ministr zdravotnictví chce, ale nadstandardy ve zdravotnictví znovu zavést. Celá situace by po znovuzavedení nadstandardů vypadala tak že by zdravotní péče byla rozdělena na základní a ekonomicky náročnější s tím, že pojišťovny by platili levnější variantu.


Válek a vláda se chtějí inspirovat Nizozemskem, kde zavedení dvojí kvality zdravotní péče vedlo k úspoře státních výdajů. Nicméně o faktu, že zavedení nadstandardů bude ekonomicky výhodné se dá dost polemizovat. Pokud například pacient bude potřebovat nový kloub a nebude mít peníze na lepší zdravotní péči a nebude si tím pádem moct připlatit za lepší materiál, ze kterého bude kloub vyroben, bude pravděpodobně potřeba, kloub vyměnit dříve, než kdyby byl kloub z lepšího materiálu. Něco takového akorát vytvoří zbytečně ekonomické náklady, které by normálně nevznikly. Je potřeba také podotknout, že pacient, který bude, mít kloub z lepšího materiálu bude zažívat menší bolesti a bude celkově spokojenější.


Další, naprosto zjevný, problém, který by mohl nastat je, že lidem, kteří nebudou mít dostatek peněz, nebude včas poskytnuta péče, kterou nutně potřebují. Čekací doba na různé zdravotní výkony se liší. Například na náhradu kyčelního kloubu můžete čekat maximálně 52 týdnů, u artroskopie je to pouze 8 týdnů. Kvůli již zmíněnému nedostatku zdravotnického personálu už teď někteří pacienti mohou na potřebné zákroky čekat poměrně dlouhou dobu. Při potenciálním zavedením nadstandardů by se situace mohla ještě zhoršit, zavedení nadstandardů může totiž v praxi znamenat, že pokud má pacient dostatek peněz, může o něj být postaráno hned, zatímco lidé, kteří peníze nemají, budou mít smůlu.


Stejně jako zvýšení důchodového věku, tak i zavedení dvojí kvality zdravotní péče, nám přijde naprosto nepřijatelné. Ke kvalitní zdravotní péči by měl mít přístup naprosto každý a nemělo by vůbec záležet na tom, kolik peněz má daný člověk na účtu a kolik je ochotný za zdravotní péči zaplatit. Právě na myšlence znovuzavedení nadstandardů ve zdravotnictví je nejlépe vidět, že vládnoucí třídě je zdraví občanů naprosto ukradené a vidí nás jen jako pracovní sílu, kterou mohou vykořisťovat a jež jim vytváří zisk.


Školné na vysokých školách


Před pár týdny zveřejnil NERV (Národní ekonomická rada) návrhy, které by podle něj mohly pomoci ke zlepšení bilance příjmů a výdajů státu. Jedním z těchto návrhů je i zavedení školného na vysokých školách. NERV se z velké části inspiroval Velkou Británií, kde školné na vysokých školách funguje tím způsobem, že student bude školné splácet poté, co dosáhne určitého příjmu. V praxi by ale také mohlo nastat to, že by studenti každý rok platili pevnou částku, která by se pohybovala mezi 5 až 10 tisíci za každý rok standardního studia. Částka 5 až 10 tisíc za rok se nemusí zdát až tak vysoká, nicméně pro některé lidi to může znamenat celkem velkou čáru přes rozpočet. Přitom již dnes je v ČR dosáhnutí vyšší vzdělání pro děti z chudých rodin mnohem těžší, než je tomu v jiných zemích EU. S rostoucími cenami nájmů, energií, potravin a jízdného se stává studium na vysoké škole už teď pro řadu rodin docela finančně náročné. Zavedení školného by těmto rodinám akorát ještě více finančně přitížilo.


My jsme samozřejmě proti zavádění jakéhokoliv systému školného na vysokých školách. Vyšší vzdělání má být dostupné všem, a to i dětem z rodin, které na tom nejsou úplně finančně nejlépe. Zavedením školného by se akorát ještě více ztížilo studium studenům vysokých škol, kteří už teď musí často během studia pracovat. Místo toho, aby vláda házela studentům a jejich rodinám klacky pod nohy a zbytečně jim studium ztěžoval, by měla studenty podpořit.


Na armádu se peníze vždy najdou



Od výše zmíněných návrhu si vláda slibuje zlepšení bilance výdajů a příjmů a přinesení více peněz do státní kasy. Je tedy docela úsměvné, že zatímco vláda zvažuje z finanční situace škrty na sociálním státu, tak i nadále neupustila od myšlenky nakoupení 24 stíhacích letounů F-35, jejichž nákup bude stát přibližně 85 až 90 milionů dolarů za kus. Údržba letounů nás také bude stát asi 12 miliard korun ročně. Další významnou věcí je fakt že v červenci kabinet Ministerstva obrany projednával tendr na nákup nových bojových vozidel, za které stát zaplatí více než 50 miliard korun.


Kromě nákupu nových hraček pro naši armádu, zvažuje vláda Petra Fialy také zvýšit výdaje na armádu na 2 % HDP, a to už v roce 2024. V následujících dvou letech by se tedy rozpočet na armádu měl každý rok zvýšit o 30 miliard korun. Ministerstvo obrany a Fiala si tento krok obhajují ruskou invazí na Ukrajinu a sám Fiala řekl, že dávat peníze do obrany je pro vládu priorita.


Tady to tedy vidíte sami, Fialovo hlavní prioritou je nalévat peníze do české armády, a nikoliv pomáhat českým občanům, kteří jsou v současnosti drceni rostoucí inflací, cenami energií a pohonných hmot.

Řešení


V tuto chvíli musíme požadovat zastavení jakýchkoliv škrtů na sociálním státě a stejně tak zavrhnutí nákupu nové těžké techniky pro armádu. Musíme také požadovat zavedení progresivního zdanění pro kapitalisty, ze kterého bude sociální stát financován.


My se však nesmíme zastavit u pouhého progresivního zdanění a zastavení škrtů, my musíme chtít mnohem více, a to zničení kapitalismu a buržoazního třídního panství. Musíme vyžadovat znárodnění bank, kolektivizaci korporací a vyvlastnění kapitalistů. Musíme chtít zrušení tržní ekonomiky a zavedení centrálně plánované ekonomiky. Zničení kapitalismu je jediný způsob, jak lidem zaručit kvalitní život, jak důchodcům zařídit klidné stáří a jak studentům zajistit bezstarostné studium.


Pavel Lebeděv

88 zobrazení
bottom of page